Filmová Lolita Sue Lyon doplatila na nejslavnější roli. Přinesla jí bolest, tragédie i nešťastnou lásku
Nejslavnější role Sue Lyon se stala jejím prokletím. Filmová Lolita poznala tragédie i nešťastnou lásku.
Zdroj: Shuttestock-koláž redakce
Jako teenager okouzlila Hollywood a díky Lolitě se přes noc stala senzací. Jenže právě role, která z ní udělala hvězdu, se pro Sue Lyon stala i břemenem, ze kterého se už nikdy úplně nevymanila.
Některé role otevřou dveře do velkého světa. Jiné je sice rozrazí dokořán, ale zároveň po sobě nechají škody, které už nejdou vrátit. Přesně to se stalo herečce Sue Lyon. Když se v roce 1962 objevila jako filmová Lolita, bylo jí teprve čtrnáct a Hollywood v ní viděl novou senzaci. Získala Zlatý glóbus, její tvář obletěla svět a zdálo se, že má před sebou kariéru, o které se jiným může jen zdát. Jenže místo pohádky přišel příběh, v němž se sláva proměnila v nálepku, ze které se už nikdy úplně nevysvobodila.
Osud Sue Lyonové dnes působí skoro jako odvrácená strana starého hollywoodského snu. Měla raketový start, pracovala s velkými režiséry a už jako teenager byla jedním z nejsledovanějších jmen své generace. Jenže čím silněji ji veřejnost spojovala s jedinou rolí, tím hůř se z ní stávala herečka s novou budoucností. A když se k tomu přidaly složité vztahy, rodinné rány a postupný ústup z veřejného života, bylo jasné, že tenhle příběh nebude mít zářivý konec.
Role, která ji vystřelila nahoru a zároveň ji uzamkla
Sue Lyon se narodila 10. července 1946 v Davenportu v Iowě. Před velkým filmovým průlomem měla za sebou jen drobné televizní role a modeling. Pak ale přišel zlom, který změnil úplně všechno. Stanley Kubrick ji obsadil do adaptace románu Lolita a z dosud neznámé dívky se během chvíle stala tvář jednoho z nejdiskutovanějších filmů své doby. Za svůj výkon získala Zlatý glóbus pro nejslibnější novou herečku a od první velké role se od ní čekalo prakticky všechno.
Jenže právě tady se položil základ budoucího problému. Sue Lyon nebyla veřejností vnímaná jen jako talentovaná mladá herečka, ale hlavně jako dívka spojená s provokativním obrazem, který film vytvořil. Slavný plakát se srdíčkovými brýlemi se stal ikonou popkultury, ale zároveň zafixoval její veřejnou identitu tak silně, že všechno další šlo stranou. Ať hrála cokoli, stále se vracela jedna a tatáž asociace.
Právě v tom je temné jádro jejího příběhu. Role, která jí otevřela dveře, jí zároveň zavřela možnost vyrůst v očích publika i branže jinak. U dospívající herečky je to mimořádně tvrdý úděl. Zvlášť když je od začátku spojena s postavou, kolem níž se točí sexualizované napětí a veřejný skandál.
Silný start, který se nepodařilo proměnit v dlouhou dráhu
Po Lolitě přitom nepřišel okamžitý profesní pád. Naopak. Sue Lyon se objevila ve filmech významných režisérů. Hrála v dramatu The Night of the Iguana od Johna Hustona a také ve snímku 7 Women, který natočil John Ford. Později se objevila i po boku Franka Sinatry ve filmu Tony Rome. Když se dnes člověk podívá na její ranou filmografii, je až překvapivé, jak prestižní rozjezd měla. Vypadalo to jako začátek dlouhé a stabilní kariéry.
Jenže právě to dělá její další osud ještě smutnější. Místo herečky, která měla dozrávat do velkých dramatických rolí, z ní byl postupně někdo, koho si průmysl neuměl představit jinak než skrze někdejší skandální image. V dalších letech sice dál pracovala ve filmu i televizi, ale častěji už šlo o méně výrazné projekty. Poslední filmový kredit má z roku 1980, kdy se objevila v hororu Alligator. Pak se z veřejného prostoru téměř vytratila.
To je na osudu Sue Lyonové možná nejvýmluvnější. Nešlo o herečku, která by po jedné náhodné roli rychle zmizela. Naopak. Měla za sebou mimořádně silný nástup, jenže ten se nikdy nepřetavil v druhou fázi kariéry, která by ji definitivně oddělila od Lolity. Jako by ji vlastní start nepustil dál.
Hollywood jí dal pozornost, ale ne ochranu
Na jejím příběhu je dobře vidět starý hollywoodský paradox. Mladou herečku umí systém velmi rychle vynést nahoru, ale už mnohem méně jí pomáhá přežít tlak, který s tím přijde. U Sue Lyon se navíc všechno odehrávalo v mimořádně citlivém věku. Do centra pozornosti se dostala jako nezletilá a byla spojena s rolí, která byla od začátku postavená na kontroverzi. Dnes to čteme mnohem citlivěji než v šedesátých letech.
Pozdější připomínky jejího života se shodují v tom, že obraz Lolity se jí držel prakticky neustále. Nešlo jen o to, že ho připomínalo publikum. Vracíval se i v profesním prostředí a deformoval to, jak byla jako herečka čtená. Místo nových začátků přicházelo opakované vracení k jedné jediné roli. A to je pro kariéru často ničivější než otevřený neúspěch, protože člověk formálně zůstává známý, ale reálně se nemůže pohnout dál.
Právě proto její život nepůsobí jako klasický příběh o slávě, která časem vyšuměla. Spíš jako ukázka toho, co se stane, když se mladá herečka promění v symbol dřív, než dostane šanci být sama sebou.
Soukromí, které mělo k lesku daleko
Vedle slábnoucí kariéry se komplikoval i její osobní život. Sue Lyon byla pětkrát vdaná a pětkrát rozvedená. Sama tato informace ještě nic nedokazuje, v jejím případě ale dobře zapadá do obrazu dlouhodobé nestability. Jeden z jejích nejvíce sledovaných vztahů byl s Garym Adamsonem, kterého si vzala v roce 1973 v době, kdy byl ve vězení za vraždu druhého stupně a loupež.
Po rozvodu navíc zaznívalo, že právě toto manželství jí poškodilo pracovní vyhlídky, protože ji část filmového prostředí přestala chtít obsazovat. Tohle je přesně ten moment, kdy se její život definitivně vzdaluje představě o lesklém Hollywoodu. Místo stabilního zázemí přišly vztahové otřesy, profesní ústup a postupné stahování do soukromí.
Zůstala po ní dcera Nona z manželství s Rolandem Harrisonem, ale jinak se v pozdějších letech držela mimo reflektory a veřejně vystupovala jen zcela výjimečně. Její životopis tak postupně přestal připomínat příběh bývalé hvězdy a začal spíš působit jako sled pokusů najít nějakou pevnou půdu. A právě to bývá u podobných osudů nejbolestivější. Ne jeden velký pád, ale dlouhé vyčerpávající klesání, při kterém se sláva mění v přítěž.
Osobní tragédie, které zůstaly ve stínu slavné role
Když se mluví o tom, proč se život Sue Lyon nevyvíjel jako klasický hvězdný sen, nestačí zůstat jen u kariéry. V jejím osobním zázemí se objevily i bolestné rány, které tlak ještě prohloubily. Už v dětství přišla o otce a později její život poznamenaly i další rodinné ztráty. V připomínkách jejího osudu se vrací také smutná epizoda spojená se smrtí jejího bratra.
I to pomáhá vysvětlit, proč se za veřejným obrazem někdejší filmové senzace skrýval mnohem křehčí a složitější život, než jaký nabízely staré hollywoodské legendy. V pozdějších letech se navíc objevovaly informace o zhoršeném zdraví. Po její smrti v prosinci 2019 se psalo o tom, že delší dobu nebyla v dobré kondici. Část detailů zůstala neveřejná a právě tady je namístě opatrnost.
Jisté ale je, že její ústup z herectví nebyl jen otázkou profesní volby. Všechno nasvědčuje tomu, že šlo o důsledek dlouhodobě těžkého životního vývoje, ve kterém se mísila únava, zklamání i osobní zátěž. Na osudu Sue Lyon je silné hlavně to, že se na něm neskládá jedna jediná příčina. Nebyl to jen špatný výběr rolí.