Senioři si zbytečně přidělávají starosti kvůli jednomu starému zvyku. Úřady už dnes spoléhají na něco jiného
Jeden zažitý návyk seniorům stále komplikuje život. Úřady přitom už dávno fungují jinak.
Zdroj: Shutterstock
Stát mění způsob, jak s lidmi komunikuje, rychleji, než si mnozí připouštějí. Zatímco část seniorů stále sází na papírové formuláře a osobní návštěvy úřadů, realita se posunula jinam. Kdo dnes zůstává jen u tradičního postupu, může narazit na delší čekání, více administrativy i zbytečné komplikace, kterým se dalo snadno vyhnout.
Proměna státní správy už není otázkou vzdálené budoucnosti. Digitální komunikace s úřady se stává běžnou součástí každodenní praxe a instituce s ní počítají stále samozřejměji. Přepážky sice fungují dál a fronty z úřadů nezmizely, jenže velká část agendy se mezitím přesunula do online prostředí. Právě tam dnes úředníci nejčastěji pracují a právě tam se stále častěji odehrává i vyřizování žádostí.
Mnoho starších lidí se přesto drží papírové formy. Důvod je prostý. Papíru důvěřují víc než obrazovce a klikání. Jenže to, co ještě před několika lety působilo jako jistota, dnes často znamená spíš pomalejší a náročnější cestu. Papírové podání už nebývá nejpohodlnější variantou. Naopak se může snadno stát, že člověk čeká déle, vyplňuje více údajů a nakonec musí stejně něco doplňovat.
Senioři si neradi mění návyky
Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že internet používá více než polovina lidí starších 65 let. To je důležitý posun. Přesto značná část této generace dává při jednání se státem stále přednost tradičnímu postupu. Mezitím se ale změnilo samotné nastavení služeb. To, co bylo dříve jen doplňkem, je dnes v řadě případů nový standard.
Dobře je to vidět na nástrojích, které stát postupně rozšiřuje. Portál občana dnes umožňuje vyřídit výpis z rejstříku trestů, zkontrolovat body řidiče nebo podat žádost o některé dávky. Také datová schránka, která bývala spojována hlavně s firmami, se už dávno netýká jen podnikatelů. Využívá ji i stále více běžných občanů a pro řadu lidí se stala obvyklou součástí kontaktu se státem.
Smysl tohoto posunu je přitom poměrně jednoduchý. Stát se snaží zrychlit komunikaci a omezit ruční přepisování údajů z papíru do elektronických systémů. Úředníci dnes většinou pracují s digitálními dokumenty. Když někdo podá formulář v listinné podobě, musí se jeho obsah dodatečně převést do systému. A právě tady vzniká další zdržení, které člověk zvenčí často ani nevidí.
Vedle toho se mění i samotný provoz úřadů. Některé instituce zúžily klasické úřední hodiny a více podporují online rezervace. Kdo dorazí bez objednání, může narazit na omezenou kapacitu nebo kratší provoz. Nejde o výjimku, ale o trend, který je patrný na stále více místech.
Žádosti mohou podat z domova
Výrazně se to ukazuje například u žádostí o důchod nebo o různé příspěvky. Česká správa sociálního zabezpečení umožňuje řadu úkonů provést elektronicky a online formuláře mají jednu zásadní výhodu. Vedou žadatele krok za krokem, upozorňují na nevyplněná pole a pomáhají s kontrolou údajů.
U papírového formuláře se na chybu často přijde až později, kdy je potřeba vše doplnit. A tím se celé řízení zbytečně prodlužuje. Podobná situace platí i u finanční správy. Portál Moje daně umí při vyplňování daňového přiznání sám spočítat součty a zachytit základní nesrovnalosti.
Papírový tiskopis nic takového neohlídá. Stačí drobný omyl nebo přehlédnutý detail a člověk pak místo rychlého odeslání čeká na výzvu k doplnění. Výsledkem je další ztracený čas.
Digitalizací si mohou usnadnit život
Na význam digitalizace upozorňují dlouhodobě také ekonomové. Připomínají, že stát do ní vkládá miliardy korun s cílem snížit provozní náklady a zjednodušit administrativu. Jestliže ale část veřejnosti nové nástroje odmítá, očekávaný efekt se oslabuje. Dá se proto předpokládat, že tlak na elektronickou komunikaci bude v dalších letech ještě výraznější.
Obavy starších lidí přitom nejsou nijak překvapivé. Lidé mezi 60 a 75 lety často mluví o strachu z chyb nebo ze zneužití osobních údajů. Takové obavy jsou pochopitelné. Odborníci na kyberbezpečnost ale opakovaně upozorňují, že správně nastavená datová schránka nebo bankovní identita patří mezi bezpečné způsoby ověření totožnosti.
Potíže většinou nevznikají kvůli systému jako takovému, ale spíš kvůli nepozornosti uživatele, například při sdílení hesel nebo kliknutí na podvodný e mail. Právě proto může sehrát velkou roli i základní podpora v začátcích. Bezplatné kurzy digitální gramotnosti, které pořádají knihovny, obce nebo univerzity třetího věku, mohou starším lidem pomoci překonat první nejistotu.
Zkušenost bývá často podobná. Jakmile si člověk jednou vyzkouší podat žádost z domova, bez cestování a bez čekání, zjistí, že celý postup není tak složitý, jak se na začátku zdálo. Pro ty, kdo zatím digitální nástroje nepoužívají, je rozumné postupovat po krocích. Dobré je začít se zřízením bankovní identity, tedy přihlášení pomocí údajů, které už člověk používá v internetovém bankovnictví.
Úřady mohou řešit věci rychleji
Poté může následovat aktivace datové schránky pro fyzickou osobu a její propojení s e mailem, aby upozornění na nové zprávy přicházela automaticky. Důležitá je i pravidelnost. Je potřeba nastavit si notifikace a hlídat si přístup do schránky.
Elektronická komunikace totiž běží ve stejných zákonných lhůtách jako ta papírová. Kdo si zprávu v datové schránce nevšimne nebo ji ignoruje, může nést stejné následky, jako kdyby si nevyzvedl doporučený dopis uložený na poště.
Digitalizace veřejné správy se zastavovat nebude. Pro dnešní padesátníky bude kontakt s úřady přes internet nejspíš zcela běžný. Část dnešních seniorů to zatím stále vnímá jako nepříjemnou změnu. Přesto platí, že kdo se novému systému nevyhýbá, nezíská jen úsporu času. Získá také větší přehled o svých záležitostech, méně papírování a menší závislost na cestách na úřad.