Tohle léto má být nejhorší v historii. Expert ale varuje před ještě větší hrozbou
Česko čeká mimořádně drsné léto. Odborník teď upozornil na ještě větší problém.
Zdroj: Shutterstock
Tichý oceán se rychle otepluje a meteorologické modely ukazují na návrat jevu El Niño už v průběhu roku 2026. Pokud se předpovědi potvrdí, může jít o mimořádně silnou epizodu, která zvýší riziko veder, sucha, požárů i srážkových extrémů. Největší dopady se podle klimatologů nemusejí projevit hned v létě, ale až v roce 2027.
Rok 2026 může být jen začátkem výraznějšího klimatického výkyvu. Meteorologové sledují rychlé oteplování rovníkového Pacifiku a upozorňují, že se během letošního roku může rozvinout mimořádně silné El Niño. Právě tento jev dokáže zvednout globální teploty a změnit rozložení srážek v řadě oblastí světa.
Podle posledních výhledů se podmínky pro El Niño mohou začít formovat už od května do července 2026. Světová meteorologická organizace upozorňuje na rychlé oteplování mořské hladiny v centrální a východní části rovníkového Tichého oceánu. Pokud bude vývoj pokračovat, může teplá fáze zesílit v druhé polovině roku.
Některé modely počítají s odchylkou teploty v Pacifiku kolem dvou stupňů Celsia nad normálem. Právě překročení této hranice bývá spojováno s označením super El Niño. Klimatologové zároveň zdůrazňují, že dlouhodobé předpovědi mají pořád značnou nejistotu, protože jarní období patří u tohoto jevu k nejobtížněji předvídatelným.
Proč se mluví hlavně o roce 2027
El Niño nepůsobí na počasí jako vypínač, který se projeví ze dne na den. Teplá voda v Pacifiku nejprve změní proudění v atmosféře a dopady se často naplno ukážou až se zpožděním. Proto část expertů upozorňuje, že rok 2026 může být velmi teplý, ale ještě výraznějším kandidátem na nový globální rekord je rok 2027.
Klimatolog Zeke Hausfather podle dostupných analýz upozornil, že El Niño může přidat k už tak teplému klimatu další impulz. Pokud se naplní scénáře silného průběhu, právě rok 2027 by mohl překonat dosavadní rekordní roky 2023 a 2024, případně se jim výrazně přiblížit.
Nejde přitom jen o průměrnou teplotu planety. Silné El Niño bývá spojeno s větší pravděpodobností extrémů, které mají přímý dopad na život lidí. V některých regionech hrozí dlouhá období sucha, jinde naopak prudké lijáky a povodně. Teplejší oceány navíc dodávají atmosféře více energie a vlhkosti, což může zesílit bouře i nestabilitu počasí.
Evropa není mimo hru, ale dopady se hůře odhadují
U Evropy je vliv El Niña složitější než třeba v Pacifiku, Austrálii, části Afriky nebo Severní Americe. Vědci dlouhodobě upozorňují, že přímý a stabilní otisk tohoto jevu je na evropském počasí slabší a méně jednoznačný. To ale neznamená, že Evropa zůstane stranou globálního oteplení oceánů a atmosféry.
Při nástupu silného El Niña se mohou častěji objevovat situace, které do střední Evropy přivádějí velmi teplý a vlhký vzduch. To může znamenat vlny veder, dusné počasí, lokální přívalové srážky i větší zátěž pro seniory, malé děti, chronicky nemocné lidi a obyvatele měst, kde se v horku kumuluje teplo v betonu a asfaltu.
Pro Česko je podstatné i to, v jakém stavu krajina do teplé části roku vstupuje. Už na jaře 2026 odborníci upozorňovali na výrazné sucho, nízké zásoby vody ve sněhu a podnormální nasycení půdy. Pokud by se k tomu přidaly dlouhé horké epizody, tlak na zemědělství, lesy i zásoby vody by mohl rychle narůstat.
Co přesně El Niño znamená
El Niño je teplá fáze klimatického systému ENSO, který souvisí se změnami teploty oceánu a proudění vzduchu v tropickém Pacifiku. Jeho studeným protějškem je La Niña. Přestože se změny odehrávají v konkrétní části Tichého oceánu, přes atmosférickou cirkulaci se jejich vliv může přenášet do mnoha oblastí planety.
Silné epizody El Niña se v minulosti spojovaly s rekordně teplými roky. Výrazný byl například jev v letech 2015 a 2016, který přispěl k tehdejším globálním teplotním rekordům. Současné výhledy jsou sledované tak pozorně právě proto, že další silná epizoda by přicházela do světa, který je už nyní výrazně teplejší než v minulých dekádách.
Praktický dopad pro běžné lidi nemusí být vidět v jediné dramatické události. Může jít o delší horké vlny, vyšší spotřebu vody, horší podmínky pro úrodu, dražší některé potraviny nebo větší riziko požárů v suchých oblastech. V městském prostředí se pak horko promítá do kvality spánku, vyšší zátěže organismu i nároků na chlazení bytů a pracovišť.
Meteorologové budou další vývoj v Pacifiku zpřesňovat v následujících měsících. Zatím platí, že scénář silného až velmi silného El Niña je reálný, ale ne definitivní. Rozhodující bude, jak rychle se bude oceán dál oteplovat a zda se teplá fáze během léta a podzimu 2026 skutečně rozvine do mimořádné síly.