Umělá inteligence brzy bude léčit lidi s nemocným zrakem. Revoluce má přinést lepší zdravotní péči
Šokující objev vědců: Umělá inteligence odhalí nemoc očí týdny před tím, než ji zjistí lékař.
Zdroj: Shutterstock
Umělá inteligence pomáhá lékařům odhalit závažné oční choroby dříve, než se projeví. Díky speciálnímu přístroji lze na sítnici rozpoznat i nepatrné změny, které by jinak mohly vést k trvalé ztrátě zraku. Odborníci tím chtějí zvýšit šanci na včasnou léčbu.
Sítnice, tenká vrstva nervových buněk na zadní straně oka, hraje klíčovou roli v procesu vidění. Právě zde se světelné paprsky mění na elektrické signály, které mozek převádí na obraz. Jakmile se sítnice poškodí, začne se zrak nenápadně zhoršovat.
Nejprve člověk ztrácí ostrost vidění, obtížně rozeznává barvy a v pokročilejší fázi se mu mohou v zorném poli objevovat tmavé skvrny nebo slepá místa. Tyto změny bývají často nevratné, pokud se onemocnění neodhalí včas. Nejčastějšími příčinami poškození sítnice jsou věk, genetické dispozice, úrazy, nezdravý životní styl nebo systémová onemocnění, například cukrovka.
Umělá inteligence pomáhá lékařům odhalit nemoc
U diabetiků dochází ke změnám v cévách oka, což může vést k onemocnění známému jako diabetická retinopatie a její komplikaci – diabetickému makulárnímu edému. Tato choroba postihuje přibližně sto tisíc lidí v České republice a výrazně snižuje kvalitu života pacientů. Zrak ale neohrožuje jen cukrovka.
Velmi rozšířenou chorobou je také věkem podmíněná makulární degenerace, která poškozuje centrální část sítnice zodpovědnou za ostré vidění. Lékaři upozorňují, že výskyt makulární degenerace stoupá s přibývajícím věkem. Objevuje se u každého šestého člověka staršího pětašedesáti let, ale může zasáhnout i mladší ročníky po čtyřicítce. Nemoc má dvě podoby – suchou a vlhkou. Ta první postupuje pomaleji a bývá méně závažná.
Pokud však buňky sítnice delší dobu nedostávají kyslík, může se přeměnit ve vlhkou formu. Tělo se snaží nedostatek kyslíku vyrovnat tvorbou nových cév, ty ale rostou na nesprávných místech a svým praskáním sítnici ničí. Výsledkem bývá jizva, která trvale naruší vidění. Člověk s pokročilou formou nemoci nerozezná detaily, nedokáže číst ani řídit auto a ztrácí soběstačnost.
Primářka brněnské oční kliniky Daniela Vysloužilová upozorňuje, že pokud mají oba rodiče makulární degeneraci, je riziko dědičnosti čtyřnásobně vyšší. Nemoc se zpočátku projevuje potížemi při čtení a zkreslením rovných linií. Pacienti často popisují, že mají pocit, jako by se dívali přes špinavé brýle.
Některé nemoci jsou snadno děditelné
Mnozí přicházejí k lékaři až ve chvíli, kdy začnou mít problémy na obě oči. Podle Pavla Němce z České vitreoretinální společnosti dorazí k oftalmologům přibližně čtvrtina pacientů až v pokročilé fázi onemocnění. Lidé si totiž dlouho nevšimnou, že jedno oko vidí hůř.
Když si ho náhodou zakryjí, zjistí, že druhé téměř nefunguje. Mnozí se domnívají, že potřebují jen silnější brýle nebo že trpí šedým zákalem, ale vyšetření často odhalí poškození sítnice. U diabetiků pomáhá s odhalením retinopatie pravidelný screening, ovšem pro makulární degeneraci podobný systém záchytu neexistuje.
Naději na změnu přináší moderní technologie. Přístroj Aireen využívající umělou inteligenci dokáže vyhodnotit digitální snímek oka během několika vteřin a upozornit na známky onemocnění dříve, než se projeví. Stejné zařízení už používají i někteří diabetologové, kteří tak mohou své pacienty posílat ke specialistům ještě předtím, než se objeví první potíže se zrakem.
autorský text, tisková zpráva MaVe PR