Autem do Chorvatska v létě 2026 se prodraží. Nejvíc rozhodne trasa, mýto a tankování

Cesta do Chorvatska vypadá jednoduše, ale právě na ní se dá zbytečně přijít o čas i peníze. Největší rozdíl neudělá objíždění dálnic, ale správně zvolená trasa, čas odjezdu, nákup známek a promyšlené tankování.

Nejuniverzálnější trasa do Chorvatska pro většinu českých řidičů vede přes Brno, Vídeň, Graz, Maribor a Záhřeb. Je to varianta, která dává největší smysl hlavně pro Moravu, Slezsko, východní Čechy i část středních Čech. Řidič se většinu času drží dálničních tahů, cesta je dobře značená, předvídatelná a bez složitých objížděk. Ze Záhřebu se pak pokračuje podle cíle. Na Istrii se odbočuje jiným směrem než k Zadaru, Šibeniku, Splitu nebo dál na Makarskou, ale základní kostra cesty zůstává pro mnoho českých rodin stejná.

Největší jistota vede přes Rakousko a Slovinsko

Z Prahy a západních Čech může dávat smysl i cesta přes České Budějovice, Linec a Graz. Není to špatná volba, ale není automaticky levnější ani jednodušší. Na rakouské dálnici A9 je potřeba počítat se zvláštním mýtem za tunely Bosruck a Gleinalm, které se platí nad rámec běžné rakouské dálniční známky. Právě tady se často ukáže rozdíl mezi trasou, která v navigaci vypadá jen o pár minut výhodněji, a trasou, která nakonec vyjde dráž. Naopak klasická cesta přes Brno, Vídeň a Graz je pro většinu dovolenkářů praktičtější hlavně tím, že se lépe plánují zastávky, tankování i průjezd Slovinskem.

Nejhorší čas na odjezd zůstává pátek odpoledne a sobota dopoledne. V tu chvíli se potkávají české rodiny po práci, dovolenkové turnusy, řidiči mířící z Německa a Rakouska i turisté vracející se od moře. Největší zdržení hrozí u Vídně, kolem Grazu, na slovinském tahu k Mariboru a pak na chorvatských mýtnicích. Pokud to jde, lepší je vyjet velmi brzy ráno ve všední den nebo zvolit noc z neděle na pondělí. Noční jízda ale není výhra pro každého. Řidič, který po celém pracovním týdnu sedne do auta ve dvě ráno, často ušetří čas, ale zaplatí únavou.

Mohlo by vás zajímat

CHORVATSKO

Zahraniční

14. 4. 2026

Chorvatsko se letos vrací do módy. Tento ostrov se stává hitem, o kterém Češi nemají tušení

Známky kupujte jen tam, kde mají platit

U poplatků je potřeba počítat se třemi zeměmi ještě před Chorvatskem. Pokud nemáte českou roční známku, stojí v roce 2026 jednodenní známka 230 korun, desetidenní 300 korun a třicetidenní 480 korun. Rakousko vychází u osobního auta do 3,5 tuny na 9,60 eura za jednodenní známku a 12,80 eura za desetidenní. Slovinská elektronická známka pro běžné osobní auto stojí 16 eur na týden a 32 eur na měsíc. U vyšších dodávek a některých vozů podle výšky nad přední nápravou už může spadat auto do dražší slovinské kategorie, proto se vyplatí zkontrolovat zařazení ještě před nákupem.

Nejčastější chyba není v tom, že si lidé známku nekoupí. Častěji ji koupí na špatném webu, zaplatí zbytečný servisní poplatek nebo špatně zadají registrační značku. U elektronických známek je značka zásadní údaj. Pokud nesedí, systém ji nemusí uznat a řidič se pak těžko hájí tím, že zaplaceno měl. Známky se proto vyplatí kupovat jen přes oficiální prodejní místa a potvrzení si uložit do telefonu. Před odjezdem je dobré ověřit začátek platnosti, protože u krátkodobých známek rozhoduje konkrétní den, ne jen samotný nákup.

Chorvatsko dálniční známku nemá

V Chorvatsku se neplatí dálniční známka, ale mýto podle projetého úseku. V sezoně 2026 se stále projíždí přes mýtné brány a platit lze hotově, kartou nebo elektronickým systémem ENC. Nový systém volného průjezdu bez zastavení má začít fungovat až od 1. března 2027, takže letos se na fronty u bran stále musí myslet. U osobního auta se cena od slovinských hranic liší podle cíle. Orientačně lze počítat s tím, že úsek Trakošćan až Zadar vyjde přibližně na 24,60 eura, do Šibeniku na 28,50 eura, ke Splitu na 32,80 eura, na Makarskou na 36,10 eura a k Pule na Istrii na 26,90 eura.

Prakticky to znamená, že rodina mířící do střední Dalmácie by měla mít připravený rozpočet nejen na známky, ale i na chorvatské mýto v obou směrech. Vyplatí se také sledovat, na kterou mýtnou bránu navigace posílá. Někdy může být lepší sjet o kousek dřív nebo později podle cílového letoviska, hlavně pokud jedete do menších obcí mimo hlavní pobřežní tah. Na dálnici ale nemá velký smysl šetřit za každou cenu. Objížďky po okreskách bývají pomalejší, únavnější a v sezóně často plné místního provozu.

Palivo plánujte dřív než první zastávku na kávu

Největší zbytečná položka bývá tankování bez plánu. Vyplatí se vyjet z Česka s plnou nádrží a Rakousko pokud možno projet bez doplňování, hlavně pokud byste museli tankovat přímo na dálnici. Ve Slovinsku a Chorvatsku se ceny paliv pohybují přibližně kolem 1,55 až 1,70 eura za litr podle země, typu paliva a konkrétní čerpací stanice. Slovinské dálniční pumpy ale od roku 2026 nemají ceny na dálnicích regulované stejně jako stanice mimo dálnice, takže rozdíl může být citelný. Kdo sjede na běžnou čerpací stanici mimo hlavní tah, často ušetří bez velké zajížďky.

U auta se spotřebou 6 litrů na 100 kilometrů znamená trasa dlouhá kolem 950 kilometrů asi 57 litrů paliva jedním směrem. Při běžných letních cenách to může dělat zhruba 2 200 až 2 500 korun podle stylu jízdy, zatížení auta, klimatizace a místa tankování. Tam a zpět se tak jen palivo může dostat přes 4 500 korun. Když se k tomu přidají známky, chorvatské mýto, občerstvení, parkování a případné tunely, je jasné, že cesta autem do Chorvatska už dávno není jen o ceně benzínu.

Auto zkontrolujte dřív než kufry

Před dlouhou cestou nestačí dolít kapalinu do ostřikovačů. Základem je tlak v pneumatikách včetně rezervy, stav brzd, olej, chladicí kapalina, světla, klimatizace a povinná výbava pro průjezd jednotlivými zeměmi. Ještě důležitější je pojištění. Povinné ručení je minimum, ale u cesty k moři nemusí stačit. Řidič by měl vědět, zda má platnou zelenou kartu, jakou má územní platnost pojištění a jaké limity má asistence v zahraničí. Rozhodující je hlavně odtah z dálnice, oprava na místě, náhradní vozidlo, ubytování posádky a případná doprava nepojízdného auta zpět do Česka.

U staršího auta se vyplatí zvážit krátkodobé havarijní pojištění nebo rozšířenou autoasistenci k cestovnímu pojištění. Sjednání není dobré nechávat na poslední večer, protože některé pojišťovny mohou chtít fotodokumentaci vozidla nebo nemusejí připojištění aktivovat okamžitě. Nejlepší cesta do Chorvatska proto není ta nejkratší v navigaci, ale ta, kterou zvládne řidič, posádka i auto bez zbytečného stresu. Kdo koupí známky na správných webech, vyhne se sobotní špičce, natankuje s rozumem a neodjíždí s autem v nejistém stavu, má mnohem větší šanci, že dovolená začne až u moře, ne na krajnici.