Když touha po dokonalosti zajde příliš daleko. Obří rty, extrémní implantáty a proměny, ze kterých mrazí
Hon za dokonalostí nabral děsivý směr. Extrémní rty a nápadné implantáty šokují na první pohled.
Zdroj: Shutterstock
Malý nos, plné rty a výrazné křivky se v posledních letech staly novým ideálem. Jenže tam, kde končí úprava a začíná posedlost, už nejde jen o vzhled. Podívali jsme se na extrémní případy ze zahraničí, rizika i na to, jak poznat, že je čas zabrzdit.
Krása dnes často vypadá úplně jinak než před deseti nebo patnácti lety. Zatímco dřív se mluvilo hlavně o jemných úpravách a nenápadném omlazení, poslední roky přinesly mnohem výraznější estetický ideál. V kurzu je drobný nos, velmi plné rty, ostré kontury obličeje a také výrazné ženské křivky. Sociální sítě navíc posunuly laťku ještě výš. To, co bylo kdysi považováno za nadsázku, dnes část lidí bere jako normu. A právě tady začíná problém.
V Česku přitom nejde o okrajové téma. Za zákroky estetické medicíny a plastické chirurgie se u nás dlouhodobě utratí přes dvě miliardy korun ročně. A zájem rozhodně neklesá. Podle dostupných dat patří mezi nejčastější zákroky plastika prsou, liposukce a ve stále viditelnější míře také zvětšování rtů. Mezinárodní statistiky navíc ukazují, že v Česku bylo v posledním sledovaném roce provedeno 87 236 estetických zákroků, z toho 6 782 zvětšení prsou, 6 518 liposukcí a 1 023 výkonů zaměřených na zvětšení rtů či okolí úst.
Od nenápadného vylepšení k obličeji podle filtru
Zásadní změna se odehrála hlavně v tom, jak lidé o vzhledu přemýšlejí. Estetické zákroky už nejsou výjimečnou věcí pro celebrity. Staly se běžnou součástí beauty kultury. Výplně rtů, úpravy nosu nebo modelace postavy se na internetu prezentují skoro stejně samozřejmě jako návštěva kadeřníka. Jenže lidské tělo není filtr ani aplikace. A když se přání odtrhne od reality, může být výsledek spíš šokující než krásný.
Typickým symbolem této éry jsou právě extrémně zvětšené rty. V rozumné míře umí dodat tváři svěžest i smyslnost. Jenže při opakovaném doplňování výplní se snadno stane, že se z jemné úpravy stane nepřehlédnutelná deformace. A ne každému to vadí. Některé ženy naopak přiznávají, že čím nápadnější proměna je, tím víc odpovídá jejich vysněné představě.
Jedním z nejznámějších extrémních případů je bulharská influencerka Andrea Ivanova, která se proslavila právě enormně zvětšenými rty. Zahraniční média opakovaně popisují, že podstoupila desítky aplikací výplní a dál v nich chce pokračovat, přestože lékaři upozorňují na zdravotní rizika. U podobně naddimenzovaných rtů se zmiňuje nejen nepřirozený vzhled, ale i praktické potíže při běžném fungování, od nepohodlí přes obtížnější zavírání úst až po komplikace s jídlem a pitím.
Ještě výmluvnější jsou případy žen, které už samy připouštějí, že zákroky přinesly víc trápení než radosti. V rozhovorech se objevují zkušenosti s tím, že po přehnaných výplních je horší mluvení, jídlo i běžný komfort. Některé popisují dlouhodobou bolest, jiné pocit, že obličej už vlastně není jejich. A právě to je moment, kdy se z kosmetické úpravy stává zásah do každodenní kvality života.
Když nejde o krásu, ale o tlak a nespokojenost
Velkou kapitolou jsou také extrémní úpravy hýždí. Trend brazilského liftingu hýždí neboli BBL dlouho formoval ideál výrazné postavy s úzkým pasem a velmi plným pozadím. Jenže právě tento typ výkonu bývá odborníky označován za jeden z rizikovějších estetických zákroků. Ve veřejném prostoru se objevily i známé ženy, které se později rozhodly jít opačným směrem.
Ještě tvrdší zkušenost popsala Blac Chyna. Po odstranění nelegálních silikonových injekcí do hýždí mluvila o zánětech, tvrdnutí tkáně a o tom, že situace byla velmi děsivá. Její lékař zároveň upozornil, že měla velké štěstí, protože podobné zásahy mohou skončit i vážnými komplikacemi. To je přesně ten moment, kdy se honba za extrémními křivkami mění v hazard se zdravím.
Zajímavý je i posun u některých celebrit, které dřív estetické zásahy braly jako samozřejmost, ale dnes mluví mnohem opatrněji. Julia Fox například přiznala, že když dnes vidí někoho, kdo na sobě nic nedělal, přeje si být znovu tím člověkem. To je poměrně silná věta v době, kdy se uměle vytvořený vzhled často vydává za standard.
Odborníci dlouhodobě varují, že ne každý, kdo žádá estetický zákrok, ho potřebuje nebo je pro něj vhodným kandidátem. Problém nastává hlavně tehdy, když člověk očekává, že operace vyřeší jeho celkovou nespokojenost se sebou samým. Psychologové v této souvislosti mluví i o tělesné dysmorfii, tedy stavu, kdy se člověk chorobně upíná na domnělou nebo drobnou vadu vzhledu, kterou ostatní často ani nevnímají.
Jak vybírat kliniku a proč se nenechat tlačit do rychlého rozhodnutí
Pokud někdo o zákroku opravdu uvažuje, nejdůležitější je neřídit se jen cenou, fotkami na Instagramu nebo sliby o rychlé proměně. Zahraniční odborné organizace i zdravotnické autority doporučují ověřit si, zda je klinika řádně registrovaná a zda zákrok provádí kvalifikovaný lékař se specializací v daném oboru. Stejně důležité je absolvovat osobní konzultaci přímo s operatérem, ne jen s koordinátorem nebo obchodním zástupcem.
- Zajímejte se o kvalifikaci lékaře a jeho zkušenosti s konkrétním výkonem
- Chtějte slyšet nejen přínosy, ale i rizika, omezení a možné komplikace
- Nenechte se tlačit k rychlému termínu ani k dalším výkonům, které jste původně nechtěli
- Počítejte s rekonvalescencí, bolestí, otoky i s tím, že výsledek nemusí odpovídat upravené fotografii
- Pokud se vaše nespokojenost se vzhledem neustále přesouvá z jedné části těla na druhou, stojí za to promluvit si nejdřív s psychologem
Varovným signálem bývá chvíle, kdy člověk přestane řešit, jestli mu zákrok skutečně pomůže, a začne chtít hlavně větší efekt než minule. Ještě větší rty. Ještě menší nos. Ještě výraznější poprsí. Ještě kulatější hýždě. Pokud se k tomu přidá zhoršené fungování v běžném životě, bolest, stud, skrývání komplikací nebo neustálé sledování vlastních fotografií, je to jasný signál, že už nejde o zdravou péči o vzhled.
ISAPS Global Survey 2024, Novinky, NHS, BAAPS, Allure, The Independent