Češi opouští Chorvatsko a místní resorty propadají panice. Z Itálie a Řecka se stal hit letní dovolené

Češi dávají Chorvatsku sbohem a místní podniky znervózněly. Z Itálie a Řecka se stal nový prázdninový tahák.
Zdroj: Shutterstock
Do Chorvatska loni vyrazilo 712 tisíc Čechů, což byl druhý nejslabší výsledek za poslední dekádu. Zájem přitom rostl jinde, hlavně v Řecku. Ukazuje se, že české turisty neodrazuje jen samotná cena dovolené, ale i atmosféra drobných poplatků a pocit, že se na nich v letoviscích příliš vydělává.
Chorvatsko loni přilákalo 712 tisíc českých turistů, což byl podle dat Českého statistického úřadu druhý nejslabší výsledek za posledních deset let. Země, která dlouho platila za téměř samozřejmou volbu českého léta, tak dostává jasný signál- Věrnost Čechů k Jadranu už není bezpodmínečná a především Češi se snaží najít jiné a levnější alternativy.
Ještě před pár lety se zdálo, že Chorvatsko má u českých rodin neotřesitelnou pozici. Dalo se tam dojet autem, jazyková bariéra nebyla tak tvrdá, moře bylo blízko a mnoho lidí se vracelo na stejná místa i ke stejným domácím. Jenže poslední sezony ukazují, že emoce kolem dovolené se změnily. Vedle vzpomínek na průzračnou vodu a večery v přístavu se stále častěji objevuje podráždění z cen, poplatků a dojmu, že turista je v některých letoviscích hlavně peněženka na nohou.
Čísla ukazují, že Češi hledají jiné moře
Podle údajů ČSÚ, na které upozornila i zahraniční média, Chorvatsko v roce 2025 sice mezi českými dovolenkáři nezmizelo z mapy, ale jeho náskok se ztenčil. Celkem 712 tisíc českých cest do Chorvatska znamená slabý výsledek v porovnání s předchozí dekádou, pokud se odhlédne od mimořádných covidových let.
Zatímco Jadran ztrácí část svého někdejšího lesku, Řecko posiluje. U českých turistů tam podle zveřejněných údajů přibylo více než 450 tisíc přenocování. To je důležité číslo, protože nejde jen o to, kam lidé odjeli, ale také jak dlouho tam zůstali. Delší pobyt znamená větší důvěru v destinaci i ochotu utratit tam hlavní část dovolenkového rozpočtu.
Na výběr dovolené dnes navíc působí víc faktorů než samotná cena zájezdu nebo apartmánu. Češi porovnávají celkový účet: dopravu, parkování, jídlo, plážový servis, výlety, zmrzlinu pro děti i drobnosti, které dřív působily samozřejmě. A právě v těchto maličkostech začalo Chorvatsko v očích části veřejnosti ztrácet sympatie.

Poplatek za sprchu není drahý. Symbolicky ale vadí
Jedním z nejviditelnějších příkladů se staly placené sprchy na plážích. Samotná částka nemusí být vysoká. Ve městě Krk se mluvilo o 20 centech za zhruba půlminutové osprchování, tedy o částce v přepočtu kolem několika korun. Jenže právě takové poplatky se snadno mění v symbol. Dovolená pak nepůsobí jako odpočinek, ale jako série drobných plateb, které čekají na každém kroku.
Chorvatská strana u podobných opatření argumentuje především šetřením vodou a tlakem na infrastrukturu v sezoně. To není zanedbatelné. Ostrovy a přímořská města se během léta zaplní násobně více lidmi, než kolik jich tam žije po zbytek roku. Z pohledu místních samospráv proto může dávat regulace spotřeby smysl. Pro turistu, který už zaplatil cestu, ubytování a výrazně dražší služby než před lety, ale podobné vysvětlení často nestačí.
” Do Chorvatska jsme jezdili roky hlavně ze zvyku, protože bylo blízko a člověk měl pocit, že ví, do čeho jde. Jenže poslední roky už nám dovolená vycházela skoro stejně draho jako v Řecku, a přitom jsme měli pocit, že za své peníze dostáváme méně. V Řecku nám víc sedí atmosféra, ostrovy jsou nádherné, moře působí čistěji a služby nám přijdou milejší. Navíc když člověk dobře vybere letenky a ubytování, nemusí to být o tolik dražší než cesta autem do Chorvatska. Chorvatsko mám pořád rád, ale už to pro nás není ta levná jistota jako dřív. Do Řecka se teď těšíme víc, protože tam máme větší pocit opravdové dovolené. ”
Problém není jen ve sprchách. Českou debatu o Chorvatsku už druhou sezonu živí také drahé stánky, ceny lehátek, občerstvení na promenádách a obecný pocit, že některé podniky zkoušejí, kolik ještě turisté unesou. Když se k tomu přidají sociální sítě plné účtenek, fotek ceníků a rozhořčených komentářů, obraz destinace se mění rychleji než oficiální turistické kampaně.
Jadran už není levná jistota
Chorvatsko pro Čechy nikdy nebylo jen destinací. Byla to rutina, rodinná tradice a často i první zahraniční moře. Lidé neporovnávají jen Chorvatsko s Řeckem, Itálií nebo Tureckem. Porovnávají dnešní Jadran s tím, jak si ho pamatují z minulosti: jednodušší, dostupnější a méně vypočítavý.
Přechod na euro, růst cen služeb a silná poptávka po ubytování v hlavní sezoně zvedly očekávání i konečné účty. Češi, kteří dříve brali cestu autem k Jadranu jako ekonomicky výhodnou volbu, dnes častěji zjišťují, že rozdíl oproti leteckému zájezdu do Řecka, Turecka nebo Španělska už nemusí být tak velký. Zvlášť když se započítají dálniční poplatky, palivo, parkování a dražší stravování v letovisku.
Řecko naopak těží z toho, že pro mnoho českých cestovatelů působí jako čitelnější balíček. Let, hotel, strava a transfer jsou u organizovaných zájezdů jasněji dané dopředu. Neznamená to, že je Řecko automaticky levné, ale turista má často menší strach z nepříjemných překvapení na místě. A právě předvídatelnost se po letech zdražování stává pro rodiny s dětmi zásadní hodnotou.

Co si z toho mají vzít čeští turisté
Kdo chce letos do Chorvatska vyrazit, nemusí se ho vzdávat. Pořád nabízí čisté moře, krásné ostrovy, blízkost autem a známé prostředí. Vyplatí se ale plánovat jinak než dřív. Nestačí porovnat cenu apartmánu. Důležité je ověřit parkování, vzdálenost od pláže, možnost vlastního vaření, ceny služeb v okolí a také pravidla konkrétního letoviska. Právě místní poplatky a drobné platby mohou změnit celkový dojem z dovolené víc než samotná cena ubytování.
Rozumnou volbou může být také cesta mimo absolutní vrchol sezony. Červen, začátek září nebo klidnější letoviska bývají pro mnoho lidí příjemnější než přeplněné promenády v červenci a srpnu. Nejde jen o cenu. Méně lidí znamená méně stresu, dostupnější služby a často i vstřícnější atmosféru.
Několik slovíček pro snadnou domluvu
- Dobar dan – Dobrý den
- Hvala lijepa – Děkuji pěkně
- Molim – Prosím
- Govorite li engleski? – Mluvíte anglicky?
- Ne razumijem – Nerozumím
- Koliko košta? – Kolik to stojí?
- Gdje je plaža? – Kde je pláž?
- Jedan stol za dvoje, molim – Stůl pro dva, prosím
- Račun, molim – Účet, prosím
- Jedno pivo / Jednu kavu – Jedno pivo / jednu kávu
- Gdje je toalet? – Kde je toaleta?
- Gdje je bankomat? – Kde je bankomat?
- Gdje je najbliža ljekarna? – Kde je nejbližší lékárna?
- Možete li mi pomoći? – Můžete mi pomoct?
- Doviđenja – Na shledanou

