Napětí v Hormuzu sílí. Klíčová námořní cesta může otřást dopravou i cenami ropy
Napětí u Hormuzu roste. Strategická trasa může zdražit ropu a zkomplikovat obchod.
Zdroj: Shutterstock
Spojené státy se pokusily převzít kontrolu nad krizí v Hormuzském průlivu, jenže rychlý plán Donalda Trumpa narazil na odpor Íránu i opatrnost spojenců v Perském zálivu. V sázce nejsou jen tankery a diplomatické dohody, ale také ceny paliv a jistota světového obchodu.
Americká snaha prorazit blokádu Hormuzského průlivu se během několika dnů změnila v test, který ukazuje limity síly Spojených států na Blízkém východě. Prezident Donald Trump nejprve oznámil námořní blokádu a následně operaci na ochranu lodí, potom ji ale pozastavil kvůli jednáním s Íránem. Do už tak napjaté situace navíc vstoupily zprávy o amerických úderech na íránské cíle a o tom, že Saúdská Arábie s Kuvajtem nechtějí dát Washingtonu volnou ruku ve svém vzdušném prostoru ani na základnách.
Hormuzský průliv je úzké místo, které běžný člověk na mapě snadno přehlédne. Přesto má obrovský vliv na ceny ropy, pohonné hmoty, dopravu zboží i nervozitu na trzích. Když se v této oblasti zastaví lodě, problém se rychle přelije daleko za hranice Perského zálivu. Týká se i Evropy a nepřímo také českých domácností, protože dražší energie a komplikace v dopravě se umí propsat do cen celé řady výrobků.
Uvízlé lodě a tlak na Bílý dům
Podle informací, které zveřejnily Seznam Zprávy s odvoláním na Mezinárodní námořní organizaci, zůstává kvůli íránské blokádě v Perském zálivu uvázlých přibližně 1500 lodí a asi 20 tisíc členů posádek. Nejde tedy jen o geopolitický spor mezi Washingtonem a Teheránem. Na moři čekají lidé, kteří se ocitli v krizi, kterou sami nevyvolali a kterou nemohou ovlivnit.
Trump proto představil plán, který měl obchodním lodím pomoci dostat se z průlivu pod americkou ochranou. Podle iROZHLASu označil doprovod plavidel za humanitární gesto a argumentoval tím, že posádkám docházejí potraviny i další zásoby. Írán ale varoval, že by takový krok mohl považovat za porušení příměří. Každý pohyb amerických vojenských lodí v oblasti tak získal mnohem větší váhu, než by měl v klidnější době.
Operace známá jako Projekt Svoboda měla být signálem, že Spojené státy dokážou vynutit volný pohyb lodí v jednom z nejdůležitějších námořních koridorů světa. Jenže po krátké době přišlo pozastavení. Trump podle informací prohlásil, že Hormuzský průliv se může otevřít, pokud Írán přistoupí na dohodu s USA. Americká blokáda íránských přístavů ale měla podle jeho vyjádření pokračovat dál.
To je podstatný detail. Washington na jedné straně mluví o uvolnění plavby pro obchodní lodě, na druhé straně si ponechává tlak na Írán. Teherán naopak žádá, aby skončila americká blokáda jeho přístavů. Obě strany tak veřejně mluví o dohodě, zároveň si ale nechávají v ruce nástroje, které mohou jednání kdykoliv zkomplikovat.
Saúdská Arábie ukázala, že Amerika potřebuje spojence
Nejcitlivější zprávy pro Bílý dům nepřišly jen z Teheránu. Podle ČT24 s odvoláním na NBC News a další zdroje Saúdská Arábie a Kuvajt zablokovaly Spojeným státům přístup do vzdušného prostoru a k základnám pro operaci v Hormuzském průlivu. Regionální spojenci se obávali, že by americký plán mohl znovu rozhořet konflikt.
Právě tento moment je pro Spojené státy nepříjemný. Americká armáda může mít v oblasti silnou přítomnost, ale bez spolupráce států Perského zálivu se její možnosti zužují. Saúdská Arábie tím zároveň dává najevo, že nechce nést následky rozhodnutí, která by mohla ohrozit její bezpečnost, ropnou infrastrukturu nebo vztahy s dalšími hráči v regionu.
V posledních dnech se objevily informace, že dohoda mezi USA a Íránem je blíž než dříve. Seznam Zprávy popsaly návrh memoranda jako dokument o jedné straně, který má obsahovat čtrnáct bodů. Podle dostupných informací by obě strany měly během 30 dnů projednat sporné otázky, Írán by měl na 15 let zastavit obohacování uranu využitelného pro atomovou bombu a USA by zrušily ekonomické sankce.
Součástí možného ujednání má být také konec blokád. V praxi by to znamenalo, že Írán přestane bránit plavbě tankerů a dalších obchodních lodí a Spojené státy přestanou blokovat íránská plavidla. Právě spojení jaderného programu, sankcí a volného průjezdu Hormuzem ale dělá z dohody mimořádně křehkou věc. Stačí jedna nejasná formulace a každá strana si ji může vyložit jinak.
Situaci dál vyostřily zprávy o amerických úderech na íránský ostrov Kešm a přístav Bandar Abbás. ČeskéNoviny.cz s odvoláním na Reuters uvedly, že americký činitel tyto údery neoznačil za obnovení války ani konec příměří. Íránské ozbrojené síly to ale podle stejné zprávy viděly opačně a mluvily o porušení příměří.
Proč to zajímá i české řidiče a domácnosti
Hormuzský průliv je jednou z nejdůležitějších tras pro přepravu ropy. Když se v oblasti zvyšuje napětí, trhy obvykle reagují obavami z výpadků dodávek. Seznam Zprávy v souvislosti s vyhlídkou na dohodu popsaly i pokles cen ropy, což ukazuje, jak citlivě obchodníci sledují každou informaci z jednání mezi USA a Íránem.
Pro české čtenáře to neznamená, že se cena benzinu nebo nafty změní ze dne na den jen kvůli jednomu prohlášení. Dopad se ale může projevit postupně. Dražší ropa zvyšuje tlak na ceny paliv, dopravy, výroby i zboží dováženého ze zahraničí. Když se k tomu přidají zpožděné lodě a nejistota v dodavatelských řetězcích, firmy začínají počítat s vyššími náklady a část z nich se může časem dostat až ke spotřebitelům.
Krize má pro Donalda Trumpa také domácí rozměr. Podle Seznam Zpráv americký prezident střídá tvrdé výhrůžky se smířlivějšími výroky a dává najevo, že válku nechce znovu rozšiřovat. Pokud by se mu podařilo dosáhnout dohody, mohl by ji prezentovat jako důkaz, že tvrdý tlak přináší výsledek. Pokud jednání zkrachují, ponese odpovědnost za další růst napětí i za ekonomické dopady.