Po zásahu raketou se nákladní Airbus stal téměř neovladatelným. Tři piloti přesto dokázali nemožné
Nákladní Airbus ochromil zásah raketou a přestal poslouchat. Piloti ale odmítli vzdát boj o přistání.
Zdroj: Shutterstock
Bagdád je v listopadu 2003 jedním z nejnebezpečnějších míst, odkud může civilní letadlo odstartovat. Nákladní Airbus A300 společnosti European Air Transport, létající pro DHL, má před sebou zdánlivě krátký let do Bahrajnu. Jenže pár minut po startu zasáhne jeho levé křídlo raketa a posádka rázem řeší situaci, na kterou se v běžném provozu nedá skutečně připravit.
Je 22. listopadu 2003 a na bagdádském letišti se připravuje k odletu nákladní Airbus A300B4-203F s registrací OO-DLL. Neveze turisty ani obchodní cestující. Na palubě jsou pouze tři členové posádky a náklad, který má zamířit do Bahrajnu. Letadlo provozuje European Air Transport pro DHL a vypadá to jako další z náročných, ale běžných letů z oblasti, kde se civilní letectví pohybuje ve stínu války.
V kokpitu sedí kapitán Éric Gennotte, první důstojník Steeve Michielsen a palubní inženýr Mario Rofail. Každý z nich má svou práci. Kapitán vede let, první důstojník hlídá postupy a komunikaci, inženýr sleduje systémy staršího Airbusu, který patří ještě ke generaci letadel s tříčlennou posádkou.
Start z Bagdádu není obyčejný. V takovém prostředí se posádka nechce zdržovat nízko nad zemí déle, než je nutné. Letadlo proto stoupá svižně. Čím výš se dostane, tím menší je riziko, že ho někdo zasáhne ze země. Jenže tentokrát to nestačí.
Rána do levého křídla
Airbus je krátce po odletu a stoupá zhruba přes 8 000 stop, když ho zasáhne střela vypálená ze země. Podle databáze Aviation Safety Network šlo o přenosnou protiletadlovou střelu 9K32 Strela-2, známou také jako SA-7. Raketa zasáhne levé křídlo a pronikne do palivové nádrže. V tu chvíli se z běžného nákladního letu stává boj o přežití.
Posádka nejdřív nemusí přesně chápat, co se stalo. V kokpitu je rána, otřes, varování. Logická první myšlenka může směřovat k motoru. Jenže ukazatele motorů nevypadají jako po klasické poruše. Pak začnou padat tlaky v hydraulických systémech. A ze země přichází informace, která mluví jasněji než jakýkoli přístroj: z křídla se táhne kouř. Podle dobových informací Aviation Week citovaných serverem SpaceWar přišel Airbus o všechny tři hydraulické systémy zhruba během minuty po zásahu.
To je pro dopravní letadlo téměř rozsudek. Hydraulika není detail schovaný někde v technické dokumentaci. Je to síla, která pilotům umožňuje hýbat řídicími plochami. Bez ní se letadlo sice může ještě pohybovat vzduchem, ale přestává poslouchat tak, jak má. Pilot může držet knipl, mačkat pedály a dělat přesně to, co se po něm chce. Jenže letadlo na to téměř nereaguje.
Zahraniční
21. 11. 2025
Francie chystá tvrdý zásah: Byznys letenky a soukromé lety mají mimořádně zdražit
Když zůstane jen tah motorů
Airbus nemá klasické řízení. Přesto ještě není úplně ztracený. Posádce zůstávají motory. A právě ty se stávají jediným způsobem, jak se pokusit letadlo ovládat. Princip je jednoduchý jen na papíře. Když pilot přidá tah na jednom motoru a ubere na druhém, letadlo se začne stáčet. Když přidá na obou, může ovlivnit rychlost a částečně i stoupání. Když ubere, letadlo klesá. Jenže to všechno se děje pomalu, nepřesně a s obrovským zpožděním. Není to jako řídit auto volantem. Spíš jako snažit se tlačit rozjetý autobus jen foukáním ze stran.
Airbus navíc není malý stroj. Má poškozené křídlo, unikající palivo a za sebou zásah raketou. Oheň a poškození levé části letadla mění jeho chování. Každý pohyb je hrubý, opožděný a nebezpečný. Posádka musí poznat, co ještě funguje, aniž by měla čas na dlouhé zkoušení.
V historii letectví už existoval podobný případ. V roce 1989 se posádka letu United Airlines 232 pokoušela řídit těžce poškozený DC-10 pouze pomocí tahu motorů. Kapitán Gennotte o tomto případu věděl a podle dobových zpráv se krátce před událostí účastnil bezpečnostního semináře, kde o podobném způsobu ovládání mluvil kapitán Al Haynes, který tehdy let United 232 vedl. V Bagdádu se z teorie najednou stává jediná šance.
Návrat na letiště bez jistoty
Posádka se pokouší vrátit na bagdádské letiště. Nejde ale o běžné nouzové přistání, při kterém se piloti drží kontrolního seznamu a postupně si připravují letadlo. Tady je každý krok improvizací v rámci toho, co ještě fyzika dovolí.
Letadlo má tendenci se houpat, stoupat, klesat a utíkat ze směru. Piloti nepracují s jemným řízením, ale s výkonem motorů. Jeden motor víc, druhý méně. Pak zase oba jinak. Musí si hlídat rychlost, výšku, zatáčení i to, aby se stroj vůbec udržel ve vzduchu.
Podvozek je vysunut gravitačně, tedy nouzovým způsobem. I to má svůj význam. Vysunutý podvozek vytváří odpor, který může pomoci snížit rychlost a stabilizovat letadlo. Zároveň ale zhoršuje klouzavost a dává posádce méně prostoru pro chybu. Když se stroj dostane příliš nízko nebo příliš pomalu, není mnoho možností, jak to napravit.
První přiblížení se nepovede. Airbus se nedostane na dráhu tak, aby bylo možné bezpečně dosednout. Posádka musí pokračovat a pokusit se o další návrat. Jenže s letadlem bez hydrauliky není ani okruh kolem letiště rutinní manévr. Je to zápas o každý stupeň směru a každý metr výšky.
Tvrdé přistání, které zachránilo tři životy
Po zhruba šestnácti minutách od zásahu se Airbus konečně dostává k dráze 33L. Nepřilétá ideálně. Je rychlejší, než by měl být, a jeho ovládání je stále jen nouzové. Přesto se posádce podaří to nejdůležitější: dostat těžce poškozený stroj zpět na zem.
Dosednutí je tvrdé. Letadlo se neudrží přesně na dráze, vyjíždí doleva, pokračuje přes měkký písek, naráží do žiletkového plotu a zastavuje až mimo zpevněnou plochu. Podle Aviation Safety Network urazilo po opuštění ranveje asi 600 metrů.
Zvenčí musí Airbus vypadat jako stroj, který neměl šanci doletět nikam. Levé křídlo je vážně poškozené, část konstrukce shořela, hydraulika je pryč. Přesto se stane něco, co působí téměř neuvěřitelně. Všichni tři členové posádky přežijí bez zranění. Na palubě nejsou žádní cestující, a tak se z události nestane hromadná tragédie, ale jeden z nejpozoruhodnějších případů pilotního umění v moderním letectví.
Aviation Safety Network, Aviation24.be a dobové informace Aviation Week citované serverem SpaceWar