Putin naznačil konec války. Evropa se tlačí k jednání, Moskva ale působí stále nervózně
Moskva mluví o míru, Evropa chce sedět u stolu. Za Putinovými slovy je znát nejistota.
Zdroj: Shutterstock
Ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že válka na Ukrajině podle něj směřuje ke konci. Zároveň ale dál odmítá přímé jednání se Zelenským jako začátek dohody a Evropa se chystá vstoupit do rozhovorů výrazněji než dosud.
Vladimir Putin po moskevských oslavách Dne vítězství prohlásil, že válka na Ukrajině se podle něj chýlí ke konci, jenže stejným dechem dal najevo, že skutečná jednání si Kreml představuje hlavně podle vlastních pravidel. Výrok ruského prezidenta zní na první poslech jako náznak posunu. Ve skutečnosti ale zapadá do složité diplomatické hry, v níž se Moskva snaží ukázat sílu, Kyjev žádá větší zapojení Evropy a Evropská unie už nechce stát stranou rozhovorů, které mohou rozhodnout i o bezpečnosti celého kontinentu.
Moskva mluví o konci, ale trvá na posledním slově
Podle britského deníku The Guardian Putin po výrazně skromnější přehlídce v Moskvě uvedl, že konflikt podle něj směřuje k závěru, současně ho ale označil za vážnou věc. Znovu kritizoval Západ za podporu Ukrajiny a tvrdil, že představy o zhroucení Ruska se nenaplnily.
Důležitější než samotná zmínka o konci války je podmínka, kterou Putin zopakoval vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. S ním je podle svých slov připraven sejít se až ve chvíli, kdy budou vyjasněny všechny podmínky možné mírové dohody. Schůzka prezidentů by tedy podle Kremlu neměla být začátkem jednání, ale spíš závěrečným potvrzením výsledku.
Stejný postoj Moskva zastává dlouhodobě. iDNES.cz nedávno připomněl vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, podle něhož by setkání Putina a Zelenského mohlo přijít až jako završení dohody. Kyjev se přitom snaží jednání oživit a požádal Turecko, aby případný summit obou prezidentů hostilo.
Zahraniční
5. 5. 2026
Putin se čím dál víc skrývá v bunkrech. Na veřejnosti ho téměř nikdo nevidí
Evropská unie nechce čekat
Do situace se výrazněji hlásí Evropská unie. Podle dostupných informací se její lídři připravují na možná jednání s Ruskem včetně kontaktu s Putinem. Předseda Evropské rady António Costa řekl, že s lídry sedmadvacítky hledá nejlepší způsob, jak k rozhovorům přistoupit a o čem by s Moskvou bylo nutné jednat ve správný okamžik.
Evropská iniciativa nemá být konkurencí americkému úsilí Donalda Trumpa, ale jeho doplněním. Pro Evropu je podstatné, aby případná dohoda neřešila jen zastavení bojů na frontě, ale také budoucí bezpečnostní uspořádání. Jinými slovy: nejde pouze o Ukrajinu, ale i o to, jak bezpečně se budou v dalších letech cítit země Evropské unie včetně Česka.
Costa zároveň upozornil, že z Moskvy zatím nepřišel signál skutečné ochoty k seriózním jednáním. To je důvod, proč jsou Putinova slova o blížícím se konci války přijímána opatrně. Mír může znít jako společný cíl, ale strany se zásadně liší v tom, za jakých podmínek by měl nastat.
Přehlídka bez okázalé síly ukázala obavy Kremlu
Putinova slova zazněla krátce po oslavách 9. května, které mají v Rusku mimořádný politický význam. Letos ale proběhla moskevská přehlídka v omezenější podobě než v minulých letech. Poprvé po téměř dvou desetiletích se neukázala vojenská technika a mezi zahraničními hosty bylo jen několik lídrů zemí blízkých Moskvě.
Napětí kolem oslav zvyšovaly i ukrajinské údery hluboko na ruském území. Seznam Zprávy popsaly útoky dronů na rafinerii v Jaroslavli, nálety na Perm a také dopady dronů v Moskvě. Kvůli útokům byla podle stejného zdroje mimo provoz řada ruských letišť a tisíce cestujících čekaly na odlety.
Rusko před oslavami vyhlásilo příměří na 8. a 9. května. Blesk s odkazem na ČTK uvedl, že ruské ministerstvo obrany zároveň hrozilo masivním vzdušným útokem na Kyjev, pokud by Ukrajina oslavy narušila. Zelenskyj naopak vyhlásil klid zbraní už od 6. května a zdůraznil, že lidský život je důležitější než výroční slavnosti.
Pro Česko nejde o vzdálený konflikt
Pro českého čtenáře může debata o tom, kdo bude s Putinem jednat, působit vzdáleně. Ve skutečnosti se ale dotýká i každodenní evropské reality. Výsledek války ovlivní bezpečnostní politiku, obranné výdaje, energetiku, vztahy s Ruskem i další podporu Ukrajiny. Proto Evropská unie usiluje o to, aby u jednacího stolu nebyla pouze jako pozorovatel.
Putinův výrok o konci války tak zatím není zprávou o blížícím se míru. Spíš ukazuje, že všechny strany si připravují pozice pro další fázi vyjednávání. Moskva mluví o jednáních, ale chce kontrolovat jejich podobu. Kyjev požaduje bezpečnostní záruky a přímé zapojení spojenců. Evropa dává najevo, že dohoda bez ní by mohla být pro kontinent příliš riskantní.