Putin se čím dál víc skrývá v bunkrech. Na veřejnosti ho téměř nikdo nevidí
Putin se stáhl do bunkrů jako nikdy dřív. Veřejná vystoupení téměř zmizela.
Zdroj: Shutterstock
Rusko navenek dál ukazuje sílu, uvnitř se ale množí signály únavy, strachu a ekonomického tlaku. Putinova popularita podle ruských průzkumů klesla na nejnižší úroveň od začátku války a kritika už nezní jen od opozice, ale i z ekonomických a politických kruhů. Regiony se propadají do dluhů, oligarchové jsou pod tlakem a Kreml zpřísňuje bezpečnostní opatření kolem prezidenta.
Popularita Vladimira Putina podle ruského státního průzkumu klesla na 65,6 procenta, což je nejnižší hodnota od začátku války proti Ukrajině. Pro Kreml to není jen nepříjemné číslo v tabulce. Přichází v době, kdy se v Rusku hromadí ekonomické potíže, rostou obavy z mobilizace, zdražování dopadá na domácnosti a i tradičně opatrné elity začínají mluvit otevřeněji než dřív.
Ruský režim pořád drží v rukou policii, soudy, média i bezpečnostní aparát. Přesto se obraz neotřesitelného prezidenta mění. V zemi, která roky stavěla svou propagandu na stabilitě, vítězství a kontrole, najednou vystupují do popředí únava z války, drahý život a nejistota, kam se země vlastně posouvá.
Nespokojenost už není jen šeptaná
Podle dostupných informací spadla od začátku roku Putinova podpora o více než dvanáct procentních bodů. Takový pohyb je v ruských poměrech mimořádně citlivý, protože nejde o data opozičního exilu, ale o čísla z prostředí, které Kreml běžně používá k potvrzování vlastní legitimity.
Nespokojenost má několik vrstev. Část Rusů vyčerpává válka, která trvá už pátý rok. Další vadí rostoucí ceny, drahé půjčky, tlak na firmy a omezení internetu i komunikačních aplikací. Pro mladší generaci je právě digitální izolace jedním z nejviditelnějších zásahů do každodenního života, protože omezuje kontakt se světem i možnosti, jak si plánovat budoucnost mimo oficiální propagandu.
Výrazněji než dřív se ozývají také lidé z ruského byznysu a ekonomického prostředí. Kritika se netýká jen sankcí, ale i rozhodování vlády, vysokých úroků a stavu ekonomiky. Ruská centrální banka drží sazby nad dvaceti procenty, aby brzdila inflaci, což zároveň dusí investice a komplikuje život podnikům i běžným lidem.
Varování rokem 1917 zaznělo z parlamentu
Nejvýrazněji se do debaty zapsal dlouholetý šéf ruských komunistů Gennadij Zjuganov. V parlamentu varoval, že pokud se problémy nevyřeší, může země do podzimu narazit na situaci připomínající rok 1917. Přirovnání k revolučnímu zlomu je v Rusku mimořádně silné, i když zatím neznamená, že by režim stál těsně před pádem.
Analytici zároveň upozorňují na to, že nespokojenost v autoritářském státě automaticky nevede k politické změně. Lidé mohou nadávat na ceny, úřady nebo válku, ale zároveň se bát protestovat, protože riziko trestu je vysoké. Kreml proto nemusí ztrácet kontrolu, i když se pod povrchem šíří frustrace.
Nejtvrdší dopady se často neukazují v centru Moskvy, ale daleko od něj. Ruské regiony podle Lidových novin skončily v roce 2025 souhrnným schodkem 1,5 bilionu rublů a pro letošní rok se počítá s deficitem téměř dva biliony rublů. Právě tam se nejlépe ukazuje, jak se velká geopolitická válka promítá do obyčejných rozpočtů.
Regiony mají omezenější možnosti než federální centrum. Nemohou si jednoduše vytvořit peníze politickým rozhodnutím a často musí sahat po komerčních úvěrech. Když se šetří, dopadá to na školy, nemocnice, úředníky, infrastrukturu i místní služby. Pro obyvatele to může znamenat méně peněz na opravy, slabší zdravotnictví nebo zhoršující se každodenní fungování obcí.
Válka regiony zatěžuje i nepřímo. Peníze odcházejí na armádu, výplaty vojákům a bezpečnostní opatření, zatímco sankce a nedostatek pracovní síly brzdí běžnou ekonomiku. Když se k tomu přidají útoky ukrajinských dronů na rafinerie, přístavy a další citlivou infrastrukturu, narůstá dojem, že válka se z fronty postupně přesouvá i do ruského zázemí.
Oligarchové už nejsou nedotknutelní
Zvláštní napětí je vidět i ve vztahu Kremlu k bohatým podnikatelům. Putin podle Novinek požádal vybrané oligarchy o příspěvek na stabilizaci země. V ruském systému se taková prosba těžko odmítá, protože nejde o běžnou charitu, ale o politický signál loajality.
Současně pokračuje faktické znárodňování majetku některých podnikatelů. Ruská generální prokuratura podle informací citovaných Novinkami od začátku války zahájila řízení proti více než pětaosmdesáti podnikům a tvrdí, že státu takto přinesla 2,4 bilionu rublů. Zasaženy byly podniky z různých oborů, od průmyslu přes reality až po zemědělství.
Tím se mění stará dohoda mezi Kremlem a ruskými elitami. Dříve platilo, že bohatství je možné, pokud jeho majitelé nezasahují do politiky a projevují loajalitu. Nyní se ukazuje, že ani loajalita nemusí stačit, když stát potřebuje peníze, majetek nebo poslušný příklad pro ostatní.
Klesající jistota se promítá také do bezpečnostních opatření kolem prezidenta. Novinky s odkazem na bezpečnostní zdroje uvedly, že Putin kvůli obavám z dronů a možného atentátu tráví více času v krytech a méně se objevuje na veřejnosti. Ruská Federální ochranná služba měla v posledních měsících výrazně posílit jeho ochranu.