Trendy svět
Středa 29. 4.
Svátek má Robert

Velryba Timmy znovu rozvířila emoce. Toto je celý průběh záchranné akce

Zahraniční

29. 4. 2026

Michaela Hanelová

Timmy míří do svého moře. Velrybu zachraňují stovky záchranářů.

Timmy míří do svého moře. Velrybu zachraňují stovky záchranářů.

Zdroj: shutterstock

Mladý keporkak Timmy týdny bojoval na mělčině u německého pobřeží. Jeho příběh sledovaly tisíce lidí, odborníci se ale přeli, zda mu záchrana ještě pomáhá, nebo jen prodlužuje utrpení.

Týdny napětí, improvizované zásahy i silné emoce. Keporkak Timmy se stal symbolem mimořádně složité záchranné akce, která u německého pobřeží poutala pozornost celé Evropy. Příběh mladé velryby ale není jen dramatem o boji o život. Otevírá také otázku, kam až má člověk při pomoci divokému zvířeti zajít a co všechno vypovídá o stavu moří.

Mladý keporkak zvaný Timmy se pohyboval v Baltském moři už od začátku března. Právě to bylo od začátku neobvyklé, protože tato oblast nepatří mezi běžné migrační trasy ani krmná místa tohoto druhu. Poprvé uvázl na mělčině v noci na 23. března u Timmendorfer Strandu nedaleko Lübecku, odkud se ještě dokázal dostat zpět do hlubší vody. Krátce nato ale znovu uvízl, tentokrát u ostrova Poel poblíž Wismaru, a tam začal jeho největší boj.

Dlouhé týdny na mělčině

Situace se postupně zhoršovala. Timmy zůstával na mělčině, kde ho při poklesu hladiny zatěžovala vlastní hmotnost. Podle médií šlo o zvíře dlouhé přibližně 12,35 metru a vážící asi 12 tun. Právě u tak velkého kytovce představuje delší pobyt mimo dostatečně hlubokou vodu obrovské riziko pro orgány i celkový stav organismu.

Dobrovolníci i záchranné týmy se pokoušeli zvířeti pomoci několika způsoby. V okolí velryby se odstraňoval písek a bahno, aby vzniklo hlubší koryto, a Timmyho tělo se chránilo před sluncem vlhkými bílými plachtami. Některé části textilií byly podle dostupných informací napuštěné zinkovou mastí, která měla pomoci chránit kůži.

Během dubna se objevilo několik okamžiků, kdy se zdálo, že se Timmy možná dostane ven sám. Zvýšená hladina Baltského moře mu na čas pomohla a velryba se dokázala posunout do zátoky. Naděje ale rychle vyprchala, protože zvíře znovu zůstalo stát v mělké vodě a bez další pomoci se nedokázalo vrátit do bezpečnější oblasti.

Zlom nastal v úterý 28. dubna 2026, kdy se dobrovolníkům podařilo keporkaka pomocí popruhů přesunout na speciální nákladní člun. Ten má zaplavitelnou část, takže se zvíře dalo naložit šetrněji než při běžné manipulaci. Následně se plavidlo vydalo směrem k ústí Wismarské zátoky a dál do Severního moře, kam ho měly táhnout lodě a později silnější remorkér.

Část odborníků i veřejnosti podporovala pokračující pokusy o záchranu. Jiní upozorňovali, že zesláblé zvíře je pod obrovským stresem a další manipulace může znamenat spíš prodlužování utrpení než skutečnou pomoc. Podle ochránců přírody, na které upozornil iRozhlas, není Baltské moře pro keporkaka přirozeným prostředím v tom smyslu, že nejde ani o reprodukční oblast, ani o běžnou krmnou zónu, ani o hlavní migrační trasu.

Zdroje:

Novinky.cz, iROZHLAS, autorský text

Článek se líbí 0 čtenářům.

Sdílejte článek