Zimní postřik letadla před odletem má jasný důvod. Chrání křídla před námrazou a zvyšuje bezpečnost
Před vzletem přichází postřik křídel. Bez odmrazovací kapaliny by letadlo nesmělo odstartovat.
Zdroj: shutterstock
Každou zimu to zažijí tisíce cestujících na pražském letišti. Letadlo stojí, motory běží a z obou stran přijíždějí obří vozy s hydraulickými rameny. Z trysek se řine oranžová kapalina, okna se zamlží a vy nemáte tušení, co se vlastně děje. Nikdo vám to nevysvětlí. Přitom jde o váš život.
Možná to znáte z auta. Ráno škrábete námrazu z čelního skla a jedete. U letadla to takhle jednoduše nejde. Stačí totiž pouhé dva milimetry ledu na křídle a vztlak se může snížit až o 30 procent. To zní jako drobnost, ale pro letadlo o hmotnosti desítek tun to znamená velký problém při vzletu.
Led mění i samotný tvar křídla. Vzduch kolem něj proudí jinak, než má, a stroj se začne chovat nepředvídatelně. Řídicí plochy – křidélka, výškovky, směrovka – mohou zatuhnout. Senzory, které měří rychlost, zamrznou a ukazují nesmysly. Proto platí jedno železné pravidlo, že žádné letadlo nesmí vzlétnout, dokud má na povrchu led, sníh nebo námrazu. Bez výjimky. Celosvětově.
Co je ta oranžová kapalina
Odmrazovací směs tvoří glykol smíchaný s horkou vodou. Nejčastěji se používá takzvaný Typ I – oranžově zbarvená kapalina zahřátá na minimálně 60 °C, která se pod tlakem stříká na křídla, trup a ocasní plochy. Funguje jednoduše: rozpustí námrazu a steče dolů.
Glykol snižuje bod tuhnutí vody. Směs v poměru 70:30 zůstane tekutá i při teplotách hluboko pod minus padesát stupňů Celsia. Není hořlavá, nekoroduje a pro cestující v kabině je neškodná.
Pokud venku sněží nebo prší a hrozí, že led hned naroste zpátky, přichází na řadu druhý krok – takzvaný anti-icing. Na letadlo se nanese hustší, neředěná kapalina (Typ IV, zpravidla zelená), která povrch chrání před dalším namrzáním. Při rozjezdu na vzletovou dráhu, když letadlo zrychlí zhruba na 180 km/h, tato vrstva sama sklouzne.
Velmi často funguje i v Praze
Na Letišti Václava Havla odmrazování probíhá na speciální stojánce, kam letadlo přijede už s cestujícími na palubě. Z obou stran se přistaví vozy s hydraulickými rameny. Operátor v kabině vozu ovládá trysku a zvedá se do výšky několika metrů, a to i k samotnému ocasu letadla.
Celý proces u běžného Airbusu A320 nebo Boeingu 737 trvá tři až pět minut. Na jedno letadlo se spotřebuje zhruba 200 až 300 litrů odmrazovací kapaliny. Podle Tomáše Pálka z Czech Airlines Handling jsou dny, kdy ráno odmrazí šest odletů.
A pak přijde den, kdy chumelí od rána do večera, a odmrazí třeba 70 letadel. Odmrazovat se začíná už při teplotách kolem plus tří stupňů, pokud je vysoká vlhkost nebo padají srážky. Jakmile je kapalina na letadle, začíná odpočet. Říká se mu holdover time – tedy doba, po kterou směs chrání povrch.
Záleží na teplotě, typu srážek i koncentraci kapaliny. Při sněžení a teplotách kolem nuly to může být jen několik desítek minut. Pokud letadlo nestihne vzlétnout včas, musí se celý postup zopakovat od začátku. Nová kapalina přes starou nefunguje. To je důvod, proč se odmrazování dělá až těsně před startem, ne hodinu předem.
Co se stane, když se odmrazování vynechá
Nejtragičtějším příkladem je pád letu Air Florida 90 v lednu 1982. Boeing 737 startoval z washingtonského letiště za sněžení. Na křídlech měl led, posádka podcenila odmrazování. Letadlo se po vzletu nedokázalo vyšplhat, ztratilo vztlak, narazilo do mostu přes řeku Potomac a zřítilo se do ledové vody.
Zahynulo 74 z 79 lidí na palubě a čtyři lidé v autech na mostě. Vyšetřovatelé zjistili, že námraza na křídlech snížila vztlakovou sílu natolik, že stroj prostě neměl šanci letět. Piloti navíc přerušili odmrazování kvůli čekání na ranveji a pak ho obnovili příliš pozdě. Právě tahle nehoda změnila přístup celého leteckého průmyslu k zimnímu provozu. Dnes jsou pravidla nekompromisní.
Odmrazování letadla však není zadarmo. U menších letadel se cena pohybuje od několika set dolarů, u běžných dopravních strojů jako Boeing 737 to vyjde na 2 000 až 10 000 dolarů za jeden zákrok. U velkých wide-body letadel může účet vystoupat i přes 15 000 dolarů.
Mnichovské letiště má ve svém ceníku odmrazování až za 68 000 eur pro největší stroje. Aerolinky tyto náklady rozpouštějí do cen letenek. Když si to přepočítáte, na jednoho cestujícího to vychází zhruba na 3–4 dolary za letenku ročně. Drobná částka za to, že bezpečně vzlétnete.