Kvůli strachu zrušila dovolenou v Egyptě. Cestovka jí připravila o všechny peníze
Strach ji donutil zrušit Egypt. Pak přišel vzkaz od cestovky, na který se těžko zapomíná.
Zdroj: Shutterstock
Obavy z cesty do Egypta mohou být pochopitelné. Pokud ale v destinaci neplatí mimořádné okolnosti, které by měly zásadní dopad na pobyt nebo dopravu, nárok na vrácení celé částky obvykle nevzniká. Rozhoduje realita v místě, ne jen nepříjemný pocit.
Představa je jednoduchá. Člověk sleduje zprávy, má z cesty špatný pocit, dovolenou raději zruší a čeká, že dostane peníze zpět. Jenže u zájezdů to takhle jednoduše nefunguje. Pokud se do destinace dál běžně létá, cestovní kancelář zájezd normálně pořádá a v místě nejsou pro daný termín prokazatelné mimořádné okolnosti, samotný strach na bezplatné odstoupení od smlouvy nestačí. Právě na tom už opakovaně stojí i výklad úřadů a soudů.
Zahraniční
28. 3. 2026
Egypt po setmění utlumí tempo. Češi na dovolené narazí na dřívější zavíračku
Obavy na zrušení dovolené nestačí
Česká obchodní inspekce připomíná, že od smlouvy o zájezdu je sice možné odstoupit před začátkem cesty vždy, ale ne pokaždé bez následků. Kdo ruší dovolenou z vlastního rozhodnutí a nejde o porušení smlouvy ze strany pořadatele ani o mimořádné okolnosti v destinaci, ten obvykle zaplatí storno poplatek podle podmínek sjednaných ve smlouvě.
U zájezdů navíc neplatí známá čtrnáctidenní lhůta na rozmyšlenou jako u běžného internetového nákupu. Důležité je i to, že zákon neřeší jen obecný pocit nejistoty. Posuzuje se, zda v místě pobytu nebo jeho bezprostředním okolí nastaly takové okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo na dopravu do destinace.
Nejvyšší soud v posledních letech výslovně zdůraznil, že subjektivně vnímané obavy samy o sobě nestačí, pokud jsou objektivně nepodložené a zájezd může normálně proběhnout. Bezplatné zrušení přichází v úvahu tehdy, když se objeví nevyhnutelné a mimořádné okolnosti. Typicky může jít o válečný konflikt, závažné bezpečnostní problémy, teroristické útoky, přírodní katastrofu nebo významné zdravotní riziko.
Prakticky řečeno, pokud jsou uzavřená letiště, nefunguje doprava, úřady vydají jasné varování před cestou, v oblasti propuknou nepokoje nebo je veřejný život omezený natolik, že dovolená ztrácí svůj smysl, cestovní kancelář nemůže dělat, jako by se nic nedělo. V takové chvíli vzniká právo odstoupit bez storna a zákazník má dostat zpět všechny dosud uhrazené peníze. Bez nároku na další odškodnění, ale bez sankce za zrušení.
Egypt není důvod k vrácení peněz
Právě u Egypta bývá rozdíl mezi dojmem a realitou nejviditelnější. Ministerstvo zahraničních věcí dlouhodobě upozorňuje, že v zemi existují oblasti, kde je potřeba zvýšená opatrnost a kam se běžný turista bez dalšího stejně nevydává. Zároveň ale platí, že Egypt jako celek není automaticky považovaný za destinaci, do které by nebylo možné cestovat.
Resortní oblasti u moře dál fungují a zájezdy se do nich standardně prodávají i realizují. To je přesně moment, který bývá pro klienty nepříjemný. Slyší o bezpečnostních rizicích v některých částech země a automaticky mají pocit, že se to vztahuje na celý stát.
Jenže právo na storno zdarma se neodvíjí od názvu země na mapě, ale od konkrétní situace v místě sjednaného pobytu a v době, kdy se má zájezd uskutečnit. Pokud se do letoviska dál létá, hotely fungují a oficiální instituce nevydaly takové varování, které by cestu fakticky zpochybnilo, cestovní kancelář obvykle vracet celou částku nemusí.
Důležité jsou všechny faktory nebezpečí
Rozhodující jsou vždycky konkrétní okolnosti. Ne to, co koluje na sociálních sítích, ale to, co je doložitelné. Silným vodítkem bývá oficiální doporučení Ministerstva zahraničních věcí. Pokud stát před cestou do určité oblasti výslovně varuje nebo ji nedoporučuje, je to pro posouzení velmi podstatné. Stejně tak záleží na tom, jestli v destinaci fungují služby zahrnuté v zájezdu, zda je možná bezpečná doprava a zda se podmínky nezměnily natolik, že by šlo o úplně jinou dovolenou, než jakou si klient koupil.
Naopak samotná nejistota, obava po sledování zpráv nebo obecný pocit, že člověk nechce riskovat, z právního hlediska většinou nestačí. A právě tady vzniká nejvíc sporů. Klient je přesvědčený, že jedná rozumně a opatrně. Cestovní kancelář ale namítá, že zájezd je realizovatelný a smlouva se má splnit. Pokud nejsou mimořádné okolnosti objektivně prokazatelné, bývá výsledek pro zákazníka nepříjemný.
Povinnost neleží jen na klientovi. Pokud se situace v destinaci skutečně zhorší tak, že zájezd nelze bezpečně nebo řádně uskutečnit, musí reagovat i cestovní kancelář. Může nabídnout změnu termínu, náhradní zájezd nebo smlouvu ukončit a vrátit peníze. Stejně tak musí postupovat tehdy, když dojde k podstatné změně hlavních náležitostí zájezdu, třeba místa pobytu, délky cesty nebo dopravy, a klient s tím nesouhlasí.
Jiná situace je ale ve chvíli, kdy kancelář nic nemění, zájezd neruší a destinace je pro daný termín dál dostupná. Pak se hraje podle storno podmínek ve smlouvě. Výše poplatku se zpravidla odvíjí od toho, jak blízko před odjezdem člověk zájezd ruší a jaké náklady už pořadatel vynaložil.
Co si pohlídat dřív, než dovolenou zrušíte
Než člověk udělá rychlé rozhodnutí a zruší cestu jen kvůli obavám, vyplatí se projít několik věcí. První je aktuální doporučení MZV k dané zemi i konkrétní oblasti. Druhá jsou podmínky ve smlouvě a výše storno poplatků. Třetí je komunikace s cestovní kanceláří, ideálně písemně.
Někdy může nabídnout změnu termínu, jinou destinaci nebo vstřícnější řešení, i když na něj není právní nárok. Vyplatí se myslet i na pojištění storna, které pomáhá právě v situacích, kdy člověk cestu z osobních důvodů nakonec vzdá. Neřeší sice každou obavu, ale u nečekaných životních událostí může zachránit podstatnou část peněz. Kdo ho nemá a zruší zájezd jen preventivně, může nakonec zjistit, že opatrnost byla drahá.
Pro běžného klienta se to dá shrnout poměrně prostě. Pokud je destinace skutečně riziková a existují k tomu jasné, doložitelné okolnosti, může přijít storno bez poplatku a vrácení celé uhrazené částky.
Pokud ale člověk ruší dovolenou hlavně proto, že se necítí dobře nebo nechce nic podstupovat, zatímco zájezd se dál normálně koná, zákon většinou stojí na straně smlouvy, ne pocitu. A právě to je i případ, který se u Egypta vrací znovu a znovu. Strach je lidsky pochopitelný, ale sám o sobě ještě neznamená právní důvod pro vrácení peněz.
autorský text, příběh čtenářky, redakce