Banky už neberou hotovost jako přežitek. V Evropě sílí varování, že bez bankovek můžeme být bezradní
Banky upozorňují na krizový scénář. Každá domácnost by podle nich měla mít bokem hotové peníze.
Zdroj: Shutterstock
Bezhotovostní placení je pohodlné, rychlé a pro většinu lidí už naprosto běžné. Přesto se v Evropě ozývá stále silněji jeden důležitý vzkaz. Mít doma aspoň menší hotovostní rezervu už není staromilství, ale racionální pojistka pro chvíle, kdy technologie selžou.
Ve chvíli, kdy všechno funguje, si s hotovostí připadáme téměř zbytečné. V obchodě přiložíme telefon, na internetu zaplatíme jedním kliknutím a hotovo. Jen málokdo při tom přemýšlí, co by se stalo, kdyby se tenhle pohodlný svět na pár hodin nebo dnů zadrhl. Jenže právě na to začínají upozorňovat centrální banky a evropské instituce.
Ne proto, že by chtěly vracet čas, ale proto, že digitální pohodlí má i svou křehkost. Dnešní článek vychází z doporučení, které na začátku března zveřejnila švédská Riksbank. Ta otevřeně uvedla, že domácnosti by měly být připravené i na situaci, kdy běžné elektronické platby nebudou dostupné.
Banky doporučují vybrat hotovost
Důvodem je kombinace dvou faktorů. Na jedné straně stojí vysoká míra digitalizace, na druhé straně rostoucí bezpečnostní rizika, včetně výpadků infrastruktury nebo kybernetických útoků. Na tom je dobře vidět jeden zásadní posun.
Ještě nedávno byla hotovost často vykreslovaná jako něco, co pomalu mizí a co si drží hlavně starší generace. Dnes se ale do popředí dostává jiný pohled. Hotovost jako krizová záloha. Ne jako konkurence k moderním platbám, ale jako jejich nouzová alternativa. Přesně to je tón, který je z doporučení Riksbank cítit.
Švédsko pro podobnou debatu není náhodná země. Právě tam se bezhotovostní placení dostalo tak daleko, že řada lidí používá fyzické peníze už jen výjimečně a část obchodníků je téměř přestala potřebovat. Na první pohled to vypadá jako sen o moderní ekonomice.
Jenže čím méně se používá hotovost, tím hůř se celá infrastruktura kolem ní udržuje. Ubývají bankomaty, ubývá praxe a ubývá i jistota, že v krizové chvíli bude fyzické placení ještě vůbec snadno použitelné. Riksbank proto doporučuje, aby měl každý dospělý člověk doma určitou částku v hotovosti, ideálně v různých nominálních hodnotách, a aby lidé nespoléhali jen na jednu platební kartu nebo jednu síť.
Pokud vypadne bankovnictví, nastane problém
To je velmi praktická rada. V běžném provozu si člověk neuvědomí, jak snadno se může stát, že jedna služba vypadne, terminál se nepřipojí nebo aplikace přestane reagovat. Ve chvíli, kdy ale potřebujete koupit jídlo, léky nebo zaplatit dopravu, najednou nejde o technickou drobnost, ale o velmi konkrétní problém.
Důležité je, že nejde jen o Švédsko. Evropská debata o odolnosti platebního systému je širší. Evropská centrální banka v roce 2025 upozornila, že v době krizí poptávka po hotovosti obvykle roste a lidé se k ní vracejí jako k jistotě, když jiné systémy působí nejistě.
Z českého pohledu může celé téma na první čtení působit vzdáleně. U nás se hotovost pořád používá víc než ve Švédsku a běžný člověk ji má často aspoň v nějaké podobě doma. Jenže i Česko se mění. Platba kartou nebo mobilem je čím dál samozřejmější a spousta lidí už bankomaty téměř nepotřebuje.
Právě proto dává smysl přestat o hotovosti uvažovat jen jako o zvyku z minulosti. V krizovém scénáři může být jednou z mála věcí, které opravdu fungují jednoduše. Podle mě je na celé debatě nejzajímavější to, že nás nutí trochu korigovat vlastní představy o pokroku. Často máme tendenci brát technologickou změnu jako automaticky lepší a bezpečnější.
Nikdo se nechce v době posunovat zpět
Ve skutečnosti ale každý digitální systém vytváří novou závislost. Potřebuje síť, proud, servery, aktualizace, poskytovatele i zabezpečení. Když funguje, je skvělý. Když nefunguje, člověk rychle zjistí, jak málo alternativ má po ruce. To ale neznamená, že bychom se měli vracet do doby, kdy se všechno platilo obálkou peněz. Pointa je jinde.
Rozumná hotovostní rezerva není odmítnutí moderních technologií, ale doplnění jejich slabého místa. Stejně jako doma držíme baterku pro případ výpadku proudu nebo základní léky pro nečekanou situaci, může mít smysl i pár bankovek schovaných bokem.
Zároveň je dobré nenechat se zbytečně strhnout dramatickými titulky. Evropští regulátoři ani centrální banky neříkají, že se máme vzdát digitálních plateb. Říkají spíš něco mnohem střízlivějšího. Nespoléhejte na jediný systém. Mějte záložní možnost. V případě peněz to znamená hotovost a ideálně i platební karty z různých sítí.
A právě v tom je celé doporučení silné. Není hysterické, ale praktické. Neobrací svět naruby, jen připomíná, že absolutní pohodlí bývá vykoupené absolutní závislostí. A to je lekce, která se netýká jen Švédska, ale postupně celé Evropy.