Něco takového by v Evropě neprošlo. Na seniorech se v Česku šetří ze všeho nejvíc, tohle si nikdo z nich nezaslouží
Šokující rozdíl: Čeští senioři trpí kvůli státu, jinde by to úřady nedovolily ani na den.
Zdroj: Shutterstock
Čeští důchodci sledují každoroční valorizace s obavami. Systém nastavený na procentuálním přidávání totiž zvýhodňuje ty, kteří už mají vyšší penzi. V mnoha zemích Evropy by takový model narazil.
Valorizace v Česku funguje na principu procentuálního navýšení. Pokud stát oznámí růst o tři nebo pět procent, důchodci s vyšší penzí získají automaticky více. Člověk s nižším důchodem přitom čelí stejným cenám energií, potravin nebo nájmů, ale přilepšení dostane menší.
Tento způsob zvyšování penzí kritizoval už před lety Miroslav Kalousek. Podle něj je procentuální přístup nespravedlivý a férovější by bylo přidávat všem stejnou pevnou částku, protože by to pomohlo hlavně lidem s nejnižšími příjmy.
Podle některých jsou důchody nespravedlivé
Rozdíly mezi lidmi ukazuje jednoduchý příklad. Senior s penzí čtrnáct tisíc korun dostane při tříprocentní valorizaci navíc 420 korun. Ten, kdo pobírá dvacet čtyři tisíc, si přilepší o 720 korun. Rozdíl je tři sta korun měsíčně, tedy tři tisíce šest set korun ročně. Oba přitom čelí stejnému zdražování. V západní Evropě je běžné, že se systém soustředí na zachování kupní síly.
V Rakousku nebo Nizozemsku se důchody navyšují tak, aby si lidé udrželi stejný životní standard, bez ohledu na výchozí výši penze. Dalším ukazatelem, kde Česká republika zaostává, je takzvaný náhradový poměr. Ten ukazuje, jaký podíl z průměrné mzdy představuje průměrný důchod. Podle Eurostatu dosahoval v roce 2021 v Česku zhruba 42 procent.
O něco se sice zvýšil, ale v roce 2024 zůstává pod evropským průměrem, který se pohybuje mezi 50 a 55 procenty. V Rakousku přesahuje 60 procent, ve Francii dokonce sedmdesát. Český důchodce tak přichází o větší část kupní síly než jeho protějšek na západ od hranic, a to i přesto, že životní náklady se stále více srovnávají.
Každoroční valorizace sice na papíře probíhá, ale realita v obchodech nebo lékárnách je jiná. Růst cen v posledních letech převyšoval nárůsty důchodů, zejména u lidí s podprůměrnými příjmy. V roce 2022 dosáhla inflace více než 15 procent. Pravidelná valorizace v lednu 2023 však přinesla v průměru jen 825 korun, což odpovídalo přibližně sedmi procentům. Navíc vláda v roce 2023 omezila mimořádnou valorizaci, která měla reagovat na prudké zdražování.
Senioři postupem času ztratily nejvíce peněz
Senioři tak ve skutečnosti tratili, protože příspěvek nepokrýval jejich výdaje. A i když se od ledna 2025 plánuje navýšení o průměrných 358 korun, experti upozorňují, že pokud inflace zůstane nad čtyřmi procenty, nebude to stačit.
Dopady současného nastavení nejsou jen statistické. Podle Českého statistického úřadu přibývá seniorů ohrožených příjmovou chudobou. Nejvíce se to týká žen, které v produktivním věku pracovaly za nižší mzdy a dnes pobírají podprůměrné penze. Německo či Belgie používají nástroje, které chudobu v důchodovém věku aktivně omezují.
Patří mezi ně minimální garantované penze nebo příspěvky na bydlení navázané na výši důchodu. Rozdíl mezi českým a západoevropským přístupem spočívá i v samotné filozofii. Zatímco na Západě se stáří vnímá jako období, které má být ekonomicky bezpečné a důstojné, v Česku je těžištěm technokratický vzorec.
Rozhodující je výpočet, nikoli člověk. Politici sice opakovaně mluví o nutnosti důchodové reformy, ale realita zatím připomíná jen záplatování stávajících problémů. Odborníci se shodují, že řešením by mohla být kombinace procenta a pevné částky.
Takový model by více pomáhal těm, kteří to skutečně potřebují. Klíčové je sledovat reálnou kupní sílu, tedy aby důchod stačil na základní potřeby, aniž by senioři museli šetřit na lécích nebo na topení. Zároveň se upozorňuje na stárnutí populace. Pokud se systém nezmění, poroste počet lidí, kteří do penze vstoupí s nízkými příjmy a nespravedlnost se bude jen prohlubovat.
autorský text, české důchody, finance.cz