Tato italská destinace vypadá jako ráj. Ve skutečnosti jde o nebezpečnou pláž, kam lidé stále jezdí
Jedna z nejznámějších pláží v Itálii je toxická. Lidé ji přesto dál vyhledávají.
Zdroj: Shutterstock
Na první pohled připomíná exotiku z katalogu. Jenže to, co dělá Spiagge Bianche u Rosignana Solvay tak fotogenickou, není jen dar přírody. Za oslnivou bělobou se roky vede spor o znečištění, bezpečnost koupání i to, co turisté na první pohled nevidí.
Na fotkách působí skoro neuvěřitelně. Spiagge Bianche na toskánském pobřeží mají oslnivě bílý písek a vodu v odstínu, který si většina lidí spojuje spíš s Karibikem než s průmyslovou částí Itálie. Právě v tom ale tkví celý paradox. Tahle slavná pláž u Rosignana Solvay nevznikla jako čistě přírodní idyla. Její vzhled je dlouhodobě spojený s chemičkou Solvay, která v oblasti funguje už více než sto let a jejíž průmyslová stopa se propsala i do pobřeží.
Právě proto je to místo tak přitažlivé i problematické zároveň. Turisty láká barva vody, jemný světlý písek i pověst nečekaného středomořského ráje. Zároveň jde ale o lokalitu, kolem které se roky vedou debaty o tom, co přesně se v moři hromadilo, jaká rizika jsou skutečně aktuální a co znamená oficiální hodnocení koupací vody v praxi. Jednoduchý příběh o krásné pláži se tady zkrátka nekoná.
Bělost, která nepůsobí náhodně
Kdo sem přijede poprvé, snadno podlehne dojmu, že narazil na jednu z nejhezčích pláží v Toskánsku. Jenže místní pobřeží je od průmyslového areálu doslova na dohled. Dlouhé roky se tu mluví o vypouštění látek spojených s výrobou sody a dalších chemických produktů.
Právě to je podle dlouhodobých zjištění důvod, proč má zdejší pobřeží tak nápadně světlou barvu a proč se z místa stal jeden z nejdiskutovanějších úseků italského pobřeží. Regionální agentura ARPAT, která v Toskánsku sleduje stav životního prostředí, ve své monitorovací zprávě za roky 2022 až 2024 uvádí, že na pobřeží Rosignana byly zaznamenány problémy mimo jiné u dioxinů a dioxinům podobných látek.
Ve stejné zprávě se objevují i překročení u některých dalších sledovaných škodlivin v mořském prostředí a hodnocení chemického stavu ukazuje, že právě zátěž v pobřežních vodách zůstává citlivým tématem. To je důležité i kvůli tomu, jak si lidé podobná místa vykládají. Tyrkysová voda a bílý písek automaticky vyvolávají pocit čistoty.
Jenže vizuální dojem a environmentální realita nejsou totéž. V Rosignanu se to ukazuje velmi názorně. To, co vypadá jako reklama na letní dovolenou, je zároveň lokalita, kterou odborníci sledují s mnohem větší opatrností než běžný turista s telefonem v ruce.
Koupání ano, ale bez romantických iluzí
Na celé věci je nejvíc matoucí to, že oficiální informace o kvalitě vody nemusí na první pohled znít dramaticky. Evropská agentura pro životní prostředí dlouhodobě upozorňuje, že hodnocení koupacích vod v Evropě vychází hlavně z mikrobiologických ukazatelů.
Jinými slovy sleduje se především to, zda voda splňuje limity pro koupání z hlediska bakteriálního znečištění. To ale samo o sobě neznamená, že tím jsou zodpovězené všechny otázky kolem širší chemické zátěže lokality. Právě tady vzniká časté nedorozumění.
Když úřady oznámí, že je voda v konkrétní chvíli způsobilá ke koupání, neznamená to automaticky, že se tím maže dlouhá průmyslová historie místa. Znamená to hlavně to, že v daném období nebyly překročeny limity pro koupací režim podle příslušných ukazatelů. V dubnu 2025 například místní úřady po analýzách ARPAT znovu zrušily některé zákazy koupání a potvrdily, že v daných úsecích je možné se opět koupat. To je ale potřeba číst přesně a bez zkratek.
Pro běžného návštěvníka z toho plyne jednoduchá věc. Pokud se na Spiagge Bianche chystá, měl by sledovat aktuální místní značení a rozhodně nespoléhat jen na vzhled pláže nebo staré příspěvky ze sociálních sítí. Stav koupání se může měnit i krátkodobě a některé zákazy bývají vydávány dočasně podle čerstvých výsledků měření.
Pod hladinou je víc než jen hezká barva
Mezinárodní média i environmentální analýzy v minulých letech opakovaně upozorňovaly na to, že v okolních vodách byly evidovány významné průmyslové vypouštěné látky a že se v odborných textech objevovaly otázky kolem těžkých kovů a jejich možného dopadu na zdraví i mořské prostředí.
Právě proto má Rosignano tak rozporuplnou pověst. Pro jedny jde o nečekaný klenot pobřeží, pro druhé o ukázkový příklad toho, jak snadno může atraktivní obraz překrýt nepohodlnou realitu. Největší problém je v tom, že turistický pohled bývá velmi povrchní.
Lidé přijedou, udělají pár snímků, vykoupou se a odjedou s pocitem, že objevili skryté italské Maledivy. Jenže místní příběh je mnohem složitější. Rosignano Solvay je už desítky let symbolem střetu mezi průmyslem, zaměstnaností, krajinou a veřejným zdravím. A právě na pláži je tenhle střet vidět nejvíc, protože se tu proměnil v něco až nepřirozeně fotogenického.
Přes všechny kontroverze zůstává tato bílá pláž v Itálii velmi populární. Důvod je prostý. Vizuálně je mimořádně silná. Na internetu funguje skvěle, naživo působí ještě nápadněji a pro řadu lidí je to výlet, který chtějí zažít na vlastní oči. Navíc leží v regionu, kam míří obrovské množství návštěvníků už tak jako tak. Když pak člověk po cestě po pobřeží narazí na téměř oslnivě bílý pruh písku, snadno podlehne dojmu, že by byla škoda se nezastavit.