Nikdo sem nesměl 50 let. Z kdysi slavného letoviska filmových hvězd je dnes město duchů, které hlídají vojáci
Tady se 50 let zastavil čas. Někdejší útočiště filmových hvězd dnes připomíná město duchů.
Zdroj: Shutterstock
Brigitte Bardot, Elizabeth Taylor, Sophia Loren. Jména, která v 70. letech zdobila promenádu kyperského letoviska Varoša. Dnes tu místo luxusních hotelů stojí popraskané skelety budov a místo turistů hlídají vojáci. Příběh tohoto místa je jedním z nejsilnějších, jaké středomořský ostrov skrývá. A od roku 2020 si ho může přijet prohlédnout každý.
Některé příběhy se nedají vymyslet. Varoša, čtvrť na jižním okraji kyperské Famagusty, bývala v první polovině 70. let jedním z nejžádanějších letovišť celého Středomoří. Hotely tu byly obsazené měsíce dopředu, na promenádě pojmenované po Johnu F. Kennedym se procházely světové celebrity a pláže patřily k těm nejkrásnějším, jaké Kypr nabízel.
Pak přišlo léto 1974. A všechno se změnilo. Varoša nebyla jen oblíbenou destinací. Byla symbolem. Na kyperském slunci se opalovaly Brigitte Bardot, Sophia Loren, Raquel Welch nebo Elizabeth Taylor. Říká se, že právě tady odehrála tehdy ještě neznámá švédská kapela ABBA svůj vůbec první koncert.
Léto, které všechno zastavilo
Kolem hotelu Argo, oblíbeného místa Taylorové a Richarda Burtona, kroužila luxusní auta. Čtvrť žila, pulzovala a přitahovala ty nejbohatší hosty z celého světa. Pro místní obyvatele, kterých tu žilo přes 40 tisíc, to byl domov. Obchody, banky, školy, kavárny.
Normální město s normálním životem, které se jen náhodou ocitlo na mapě světového turismu.Dne 20. července 1974 zahájilo Turecko vojenskou operaci na severu Kypru. Předcházelo jí několik dramatických dní: řecká junta podporovala převrat, který měl ostrov připojit k Řecku, a Ankara reagovala vojenskou intervencí.
Oblast Famagusty se ocitla v bojové zóně. Obyvatelé Varoši utíkali ve spěchu. Mnozí si vzali jen to nejnutnější s tím, že se vrátí za pár týdnů, až se situace uklidní. Nechali za sebou nábytek, oblečení, auta v garážích, jídlo v lednicích. Turisté byli evakuováni. Hotely zůstaly prázdné uprostřed sezóny.
Turecká armáda oblast obsadila a obehnala ostnatým drátem. Vstup byl zakázán. Čtvrť se přes noc proměnila v uzavřenou zónu hlídanou vojáky. A tak to zůstalo na dlouhých 46 let.
Co se stane s městem, když ho opustí lidé
Varoša je dnes jedním z nejpůsobivějších příkladů toho, co se stane, když příroda dostane volné pole. Budovy, které nikdo neopravoval, pomalu chátrají. Fasády se drolí, střechy propadají, z trhlin vyrůstají stromy. Prodejna automobilů stojí dodnes se stejnými vozy, které tam zůstaly v roce 1974.
Ve výlohách visí figuríny oblečené do módy, která vyšla z módy před půl stoletím. Na zdech jsou cedule, které nikdo nesundal. BBC o Varoše psalo už v roce 2014 a popisovalo, jak si v písečných dunách na nábřeží hnízdit vzácné mořské želvy. Příroda si skutečně vždy najde cestu.
Americký spisovatel Alan Weisman ve své knize Svět bez nás zařadil Varošu vedle Černobylu jako jeden z nejsilnějších příkladů toho, jak rychle si příroda bere zpět to, co jí lidé vzali. V roce 2020 Severokyperská turecká republika část Varoši zpřístupnila veřejnosti. Turisté mohou procházet vybetonovanými cestami, prohlížet si ruiny z bezprostřední blízkosti a na pláži si dát kávu s výhledem na skelety bývalých hotelů.
Vstup je zdarma, za poplatek si lze půjčit kolo nebo se připojit ke komentované prohlídce s průvodcem. Otevření ale vyvolalo ostrou reakci. Rada bezpečnosti OSN ho odsoudila, Evropský parlament přijal rezoluci, která ho označila za nezákonné.
Jak to vypadá, když tam přijdete
Kyperští Řekové, z nichž mnozí mají ve Varoše dodnes rodiny a majetky, trvají na tom, že čtvrť by měla být vrácena původním obyvatelům, ne zpřístupněna turistům jako atrakce. Toto napětí je součástí širšího kyperského konfliktu, který trvá dodnes. Ostrov je stále rozdělen takzvanou Zelenou linií, nárazníkovou zónou OSN, která ho dělí na kyperskou a tureckou část.
Varoša leží na severu, pod správou Severokyperské turecké republiky, kterou mezinárodně uznává pouze Turecko.Procházka Varošou je zážitek, který se těžko popisuje. Turisté, kteří ji navštívili, mluví o pocitu, jako by vstoupili do kulisy postapokalyptického filmu. Provazové zábrany vymezují, kudy se smí chodit. Vojáci nebo pověřené osoby dohlížejí na to, aby nikdo neodbočil mimo povolené trasy.
Zpřístupněná část je ale poměrně rozsáhlá a poctivá prohlídka zabere klidně půl dne. Při pohledu do vyšších pater budov lze zahlédnout původní nábytek. Na zdech visí reklamy, které tu nikdo neměnil od roku 1974. A pak je tu pláž. Písek, průzračné moře, stánek s frappuccinem. A hned za zády trosky hotelů, které tu stojí jako němí svědkové toho, co se stalo.
Britsko-kyperský spisovatel Alex Christofi, jehož rodina pochází z Kypru, popsal svůj první návštěvní dojem pro deník Guardian jako hluboce melancholický. Připadal si, jako by si prohlížel kulisy katastrofy, která vyhladila lidstvo. Podobně mluvila i Vasia Markides, jejíž matka ve Varoše žila před rokem 1974. Když se po desetiletích podívala přes drát na dům svých předků, popsala to jako postapokalyptickou noční můru.
Místo, které stojí za návštěvu
Na Kypr se z Prahy létá přímými lety, nejčastěji do Larnaky nebo Pafosu. Zpáteční letenky pořídíte od přibližně 1 500 Kč výše, výhodněji vychází lety z Vídně, Krakova nebo Katovic, odkud létají nízkonákladové společnosti za ještě nižší ceny.
Varoša leží na severu ostrova, v turecké části. Pokud přiletíte na kyperské letiště na jihu, přejezd na sever je možný i s občanským průkazem. Hranici lze překročit na několika přechodech, nejznámější je Ledra Palace v Nikósii. Přejezd autem nebo autobusem trvá přibližně hodinu a půl.
Vstup do Varoši je zdarma. Nejlepší sezóna pro návštěvu je jaro (duben, květen) nebo podzim (září, říjen), kdy není příliš horko a turistů je méně. V létě teploty na severu Kypru pravidelně přesahují 35 stupňů.
Jedna věc, na kterou je dobré být připraveni: Varoša není jen cool instagramová atrakce. Je to místo s velmi živou a bolestnou historií. Lidé, jejichž rodiny odtud museli uprchnout, se na turistický zájem dívají různě. Respekt k tomu, co toto místo představuje, je součástí každé slušné návštěvy.