Írán udeřil na americké základny. Spojené státy sčítají škody za stovky miliard korun
Írán zasáhl klíčové americké základny. USA teď počítají obrovské škody.
Zdroj: Shutterstock
Válka s Íránem se pro Spojené státy mění v mimořádně drahý konflikt, jehož účet se stále zpřesňuje. Pentagon už před Kongresem mluvil o 25 miliardách dolarů, tedy zhruba 521 miliardách korun. Do debaty se zároveň dostaly rozsáhlé škody na amerických základnách na Blízkém východě a podezření, že Teheránu při přesnějších úderech pomohla čínská satelitní technologie.
Íránské údery podle dostupných informací poškodily nejméně šestnáct amerických vojenských základen v osmi zemích a část zařízení má být po útocích jen obtížně použitelná. Z konfliktu, který začal americko-izraelskými údery na Írán 28. února 2026, se tak nestal jen vojenský střet, ale také obrovská finanční zátěž pro Washington. Oficiálně přiznaný účet už dosáhl 25 miliard dolarů a v americkém Kongresu kvůli němu sílí tlak na Pentagon.
Vysoce postavený úředník amerického ministerstva obrany Jules Hurst zákonodárcům sdělil, že Spojené státy zatím za válku s Íránem zaplatily přibližně 25 miliard dolarů, v přepočtu kolem 521 miliard korun. Největší část výdajů podle něj připadla na munici, provoz operací a obnovu vybavení. Přesný rozpis ale neuvedl, což je podstatné právě kvůli otázce, zda částka zahrnuje také opravy poškozených základen v regionu.
Šestnáct zasažených základen a škody za miliardy
Podle informací citovaných českými médii označila CNN rozsah škod na amerických vojenských zařízeních za bezprecedentní. Írán měl zasáhnout většinu amerických základen v oblasti a některé z nich zanechat prakticky nepoužitelné. Mezi nejvýraznější ztráty má patřit zničení letounu E-3 Sentry na základně Prince Sultan v Saúdské Arábii, který slouží jako létající systém včasné výstrahy.
Závažné škody se podle dostupných údajů týkají také radarových a komunikačních systémů. Na základně Camp Arifjan v Kuvajtu měly být poškozeny nebo zničeny radomy, sklady, správní budova i údržbářská hala. V Bahrajnu, kde sídlí americká Pátá flotila, se terčem útoků staly mimo jiné radomy, velké sklady a satelitní komunikační terminály.
Nezávislá analýza American Enterprise Institute odhaduje samotné opravy a znovuvybudování poškozených zařízení na přibližně pět miliard dolarů. To je částka, která by se mohla k oficiálním válečným nákladům připočítat, pokud v nich zatím není zahrnuta. Právě tato nejasnost je jedním z důvodů, proč se ve Washingtonu vede spor o skutečnou cenu konfliktu.
Podezření kolem čínského satelitu
Jedním z nejcitlivějších detailů je možné využití čínské satelitní technologie. Podle informací, na které odkazují média, měl Írán používat čínský satelit TEE-01B, pořízený revolučními gardami v roce 2024. Právě snímky ve vysokém rozlišení mohly Teheránu pomoci přesněji zaměřovat vojenské cíle na Blízkém východě.
Pokud se tato souvislost potvrdí, nejde jen o technický detail. Pro Spojené státy by to znamenalo, že čelily protivníkovi, který dokázal využít moderní satelitní data proti americké infrastruktuře v regionu. V praxi by tak šlo o varování, že i země bez srovnatelné letecké síly mohou při správné kombinaci raket, dronů a dat způsobit velmi drahé škody.
Pentagon zatím mluví o 25 miliardách dolarů, část odhadů ale pracuje s vyššími čísly. Už v březnu upozorňoval analytický portál Iran War Cost Tracker, že náklady Spojených států rostou tempem zhruba jedné miliardy dolarů denně. Později se objevily také odhady, podle nichž by skutečná cena mohla být až dvojnásobná oproti oficiálně přiznané částce, zejména kvůli opravám základen v Bahrajnu, Kuvajtu, Iráku nebo Spojených arabských emirátech.
Munice mizí rychleji, než ji lze doplnit
Velkou položkou jsou přesné zbraně. Spojené státy podle dostupných informací ve válce s Íránem použily velké množství střel Tomahawk, JASSM-ER, ATACMS i antiraket Patriot. U takové munice nejde jen o cenu jednotlivého kusu, ale také o dobu výroby a omezené výrobní kapacity. Když se zásoby rychle tenčí, doplnění nemusí být otázkou týdnů, ale měsíců nebo let.
Právě obnova zásob je důvodem, proč válka zároveň otevírá prostor pro velké zbrojní kontrakty. Armáda potřebuje nahradit použité střely, opravit poškozenou techniku a obnovit systémy na základnách. Pro rozpočet je to další tlak, pro obranný průmysl naopak příležitost k zakázkám, které mohou běžet dlouho po skončení bojových operací.
Politický tlak ve Washingtonu roste
Slyšení v Kongresu ukázalo, že cena války se stává jedním z hlavních politických témat ve Spojených státech. Demokratický zákonodárce Adam Smith podle médií reagoval na zveřejnění částky slovy, že se na ni zákonodárci ptali už dlouho. Opoziční demokraté kritizují rostoucí náklady, úbytek klíčové munice i civilní dopady některých útoků.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na kritiku reagoval ostře a označil výroky části demokratů i některých republikánů za poraženecké. Současně ale Pentagon prosazuje rekordně vysoký obranný rozpočet pro rok 2027, který má dosáhnout až 1,5 bilionu dolarů. Válka s Íránem tak vstoupila i do debaty o tom, kolik jsou Spojené státy ochotné platit za udržení své vojenské síly.
Od začátku dubna 2026 platí mezi stranami křehké příměří. O konečné výši amerických nákladů ale jasno není. Pentagon zatím přiznal 25 miliard dolarů, další částky mohou přibýt podle toho, jak budou započítány opravy základen, doplnění munice a obnova poškozených systémů na Blízkém východě.